Chcete připomínkovat zákony? Teď je ten čas! Sociální tým.

Asi víte, že jsem členka Výboru pro sociální politiku. Jen některým z vás jsem však měla šanci říct, jak cele mě ta práce pohltila. Ostatně – i proto se teď ozývám: velmi ráda bych konzultovala sněmovní tisky, které mi přicházejí na stůl a jsou z (široké) sociální oblasti. Jde mi  jak o „sanity check“ – názor lidí, co nejsou z oboru – , tak o názor těch, co se různými službami, příspěvky, dávkami, podporou soudržné společnosti a předcházením průšvihů zabývají profesně,. Vše, co se týká exekucí, insolvence, e-neschopenek apod. by navíc rád konzultoval můj pirátský kolega Lukáš Kolářík.
(Další pirátské týmy naleznete zde: https://www.pirati.cz/snemovna/tymy/)
Pokud máte chuť zaklikat témata, u nichž cítíte jistou vášeň, zde je formulář. Nabízíme v zásadě tři úrovně – komentování, „expertování“, pasivní přijímání informací:-).

Příklady, co se na nás v sociální oblasti hned po prázdninách valí:

1)  tisk 160, senátní novela zákona o soc. službách – Příspěvek na péči ve 4. stupni závislosti ve výši 19200,-. Na pirátském fóru rozebírám zde.
2) tisk 224 – návrh A. Juchelky doplácet nedočerpaný rodičovský příspěvek když se narodí další dítě.
3) hojně diskutované tisky 89 a 99 – poukázky v hmotné nouzi, které rozebírám po tématech, nebo v diskuzi na fóru.
4) Také jsem se věnovala zlepšení návrhu zákona o soc. bydlení a důrazu na dostupné bydlení v ČR https://www.socialni-a-dostupne-bydleni.cz/
5) A mnoho dalšího. https://www.pirati.cz/lide/olga-richterova/ – záložka Úkoly
redmine.pirati.cz/lide/olga_richterova záložka Úkoly

Shrnutí

Občas se mi nějaké téma povede uchopit komplexně a bez frází – např. v reakci na Okamurovu kritiku ombudsmanky jsem se docela rozvášnila. (A zde je text)
Nebo kulatý stůl k porodnictví se taky myslím podařil.
 
A jindy hledám postoj zohledňující všechny pohledy, vědecká fakta i společenskou náladu – a budu ráda za zpětnou vazbu. Zatím počítám s konkrétními reakcemi emailem nebo do internetového fóra, případně telefonicky či po facebooku. Na konci prázdnin či v září taky chystám Piratecon, již brzy bližší info!
Na ta témata, jimž se chcete třeba občas i hlouběji věnovat, zde je formulář.
Bude vám vděčná demokracie, já, i členové užšího sociálního týmu.
Nu a poslední informace: Konkrétní kroky Pirátů v problematice lze dohledat na pirati.cz a na tomhle webu olgarichterova.cz. Zde  je i můj otevřený kalendář. A ten  formulář :-). Těším se!

Piráti sezvali zástupce odborné veřejnosti k tématu prázdných budov a brownfieldů

Téma bydlení a otevřených příležitostí v Praze jsme na Pirateconu 16.6.2018, videozáznam zde,  pojali dost komplexně. Přes urbanismus a územní rozvoj jsme se dostali k dočasnému využití prázdných budov i utopiím typu sdíleného bydlení. Stručné shrnutí níže.

Tím úplně prvním předpokladem rozvoje města směrem ke stavu, který bude udržitelný a zároveň stále příjemný pro život, je kvalitní územní plánování. Proto jsme sobotní konferenci zahájili krátkou přednáškou Davida Tichého z Fakulty architektury ČVUT. Připomněli jsme si, jaké jsou principy fungování města v různých typech zástavby, jaké jsou zásady bytové výstavby, jak struktura soukromého, komunitního a veřejného prostoru ovlivňuje náš život, naše fungování. To, jaké vztahy si vytváříme ke svému okolí a ke svým sousedům, je z velké části dáno právě typem stavby, ve které bydlíme – co nám dovolí, co nám nabídne, co nám umožní. A asi panuje všeobecná shoda na tom, že nízká zástavba s dostatkem zeleně a příslušným prostorem pro vzájemné setkávání a tudíž budování komunity se většině jeví jako ideál.

O tom, jak jsme takovému ideálu v reálu daleko, jsme si ale mohli popovídat hned vzápětí. Na programu totiž byly prezentace projektů hned dvou velkých pražských brownfieldů. Proč? Koncepce metropolitního územního plánu nechce příliš rozšiřovat Prahu směrem ven, soustředí se spíše na využití prázdných nebo méně a nesourodě zastavěných ploch v centru nebo širším centru města.

O projektu pro Brownfield Bubny-Zátory tak mluvil nejprve Vít Šimral a posléze zástupce IPRu Ondřej Boháč. Ačkoli je 110 hektarový pozemek ve vlastnictví většího počtu majitelů, z toho některých poměrně výrazných investorů, Praha si věří, že uřídí plánování celého území tak, aby vznikla nová, moderní čtvrť navázaná na okolní město, ale nabízející nové možnosti. Vlajkovou lodí celého projektu má být ambiciózní záměr výstavby nové budovy filharmonie (či multifunkčně pojatého sálu). Je radost sledovat, že město si začíná uvědomovat své postavení a odpovědnost vůči občanům při plánování nového prostoru!

O poznání horší je situace ohledně výstavby kolem metra D, kde město připustilo prodej pozemků v okolí plánované trasy jednomu majoritnímu vlastníkovi a pozice města pro vyjednání rozumných podmínek výstavby jsou tak o mnoho složitější.

Projekt brownfieldu Slatiny na Praze 10 představili ze dvou úhlů pohledu Pavel Hájek a zástupce hlavního architekta projektu František Štáfek. Vyjádřila se k němu i zastupitelka z radnice Prahy 10 Ivana Cabrnochová. Projekt už v průběhu posledních měsíců doznal řadu změn po připomínkování od občanů Prahy 10. Představená verze tedy reflektuje požadavky na různorodost zástavby, využívá území mokřadu k vytvoření parků a funkčních rekreačních ploch a zároveň nabízí propojení s městem “za tratí”. Území tak přijde o svou exkluzivitu, což se nelíbí části starousedlíků, naopak ale zlepší dostupnost služeb a napojení na městskou infrastrukturu, což určitě přiláká nové obyvatele. Otázkou zůstává řešení dopravní infrastruktury (to by ale bylo téma na další Piratecon :-)).

K (ne)dostupnosti bydlení v Praze pak ještě v dopoledním bloku vystoupila zastupitelka MHMP Petra Kolínská. krátce nás seznámila s kroky, které město podniká směrem ke zvýšení dostupnosti bydlení – např. mzdová podpora zaměstnanců státní správy, rekonstrukce nevyužívaného bytového fondu apod. Upozornila rovněž na náš společný zájem o fenomén Airbnb – v Praze bylo v polovině roku 2017 pronajímáno touto formou zhruba 18,5 tisíc bytů a pirátský poslanec Jakub Michálek k tomu předložil  návrh zákona.

Odpolední blok byl konkrétnější, zaměřený na využití prázdných budov, ať už jednotlivě, (Invalidovna) nebo systematicky (praznedomy.cz, sdilenedomy.cz).

Projekt Invalidovna přišel představit autor studie Nisan Jazairi, který se jinak intenzivně věnuje dostupnému bydlení v rámci společnosti Affordable Housing. Dienzenhoferova stavba navržená podle své pařížské sestry by se mohla stát modelovým příkladem využití dlouhodobě prázdného objektu pro účely setkávání a integrace širokého okolí na poli sociálním, kreativní a kulturním. Podporu projektu přišel vyjádřit i zastupitel za Prahu 8 Petr Vilgus.  

Věnujeme se i tzv. bytům zvláštního určení, o fungování praktické podpory pro lidi s postižením mluvil Michal Prager, detailněji na bezbabyty.cz. Další účastníci se s námi podělili o zkušenosti, jak konkrétně dopadla jejich snaha o realizaci nebo účast třeba v projektu startovacího bydlení (Karlovy Vary), nebo co lze dělat pro posílení fungování komunity (projekt Dobrá rodina) či pro prevenci bezdomovectví.

Vše si můžete pustit na videu.

Zprávu z akce sepsala Zuzana Freitasová.

Další informace na webu www.bydlimevsichni.cz

V sekci materiály budou zveřejněny i materiály z konference

Poslanecký report č. 6

Další poslanecký měsíc se odvíjel ve znamení poukázek v hmotné nouzi, karenční doby, festivalu těhotenství, sociálního bydlení a samozřejmě úřadů práce. Ano, vypadá to už trochu “obehraně”, ale ve skutečnosti je to jedna pecka vedle druhé:-)

Pan premiér stále sestavuje vládu a jedním z klíčových témat bylo zrušení či zachování karenční doby. Podle posledního vývoje to vypadá, že kolegům ze sociální demokracie odsouhlasil její zrušení. Příliš ale nezdůrazňuje, kdo první tři dny nemocenské bude platit. Vláda totiž podle všeho plánuje obdařit touto povinností zaměstnavatele. Ačkoli se hovořilo o kompenzaci formou snížení pojistného placeného zaměstnavateli na nemocenském pojištění o 0,2 procentního bodu, není jisté, jak vysoký bude ve skutečnosti finální nárůst zátěže na straně zaměstnavatelů. Piráti proto souběžně navrhují diskutovat větší podporu tzv. sick days, které se už ve větších firmách běžně využívají a není to nic neobvyklého ani v jiných evropských zemích. Hodně důležité je i zavedení e-neschopenky. Více k tématu si můžete přečíst zde.

20. dubna jsem byla přizvána k velmi zajímavé debatě o bezdomovectví. Krom konstatování, že potřebujeme více údajů (tzn. nemáme dostatečný sběr dat), a že je třeba zamezit tomu, aby lidé bez domova putovali z pod mostu do azyláče, odtud na ubytovnu a nakonec zpět na ulici, mne nejvíc zaujalo vyjádření pana Jíry, který sám bezdomovectvím reálně prošel. Mimo jiné říká: “Nevyprávějme si příběhy, řešme situaci.” Je to pravda – lidé často mají tendenci sklouzávat k debatám proč a jak se kdo na ulici nebo i do ubytovny dostal. Ono je to ale ve výsledku jedno. Bez pomoci se odtamtud nedostanou, ani ti, co za to takzvaně nemohou, ani ti, kteří si za to takzvaně mohou sami. A v tom je vlastně jedna ze základních premis celého konceptu sociálního a dostupného bydlení – umožnit v dnešní technicky, ekonomicky a kdovíjak jinak rozvinuté společnosti důstojně bydlet všem bez rozdílu.

I proto se dál intenzivně věnujeme oblasti dostupného bydlení. Spustili jsme informační web www.bydlimevsichni.cz. Neklademe si ambice být všeobjímajícím informačním portálem o bydlení. Na to nemáme kapacity. Rádi bychom ale pomohli těm, koho téma zajímá, najít inspiraci, sebrat odvahu do něčeho se pustit, případně zjistit, kde už něco  funguje, a kde najdu někoho, kdo mi k tomu třeba poví víc. Jde o pilotní verzi, za  připomínky děkujeme!

Jak už jsem zmiňovala minule, plánujeme také Piratecon zaměřený na bydlení. Bude se konat 16.6. v Praze a zaměříme se na bydlení, výstavbu a využití brownfieldů a volných objektů v Praze. Je tedy na co se těšit!

S bydlením úzce souvisí otázky sociální, zejména rozličné dávky. Kdo mě sledujete víte, že pokračuji v jednáních ohledně úřadů práce. Iniciovala jsem zařazení projednání problémů na úřadech práce na pořad Výboru pro sociální politiku. 26.4. tak byli přizváni na jednání výboru zástupci Generálního ředitelství ÚP a MPSV. Spolu s dalšími poslanci jsme se obsáhle dotazovali, jak je situace řešena, zda se ji daří konsolidovat, kde problémy přetrvávají, jak bude zajištěno, aby se v podobných případech situace neopakovala. Byli jsme ujištěni, že krom některých částí Prahy se vyplácení dávek vrátilo do standardních termínů. V Praze je patrně vzhledem k situaci na trhu práce největším problémem nedostatek úředníků. V řešení pokračují, uvidíme. Samostatnou kapitolou budou IT systémy. Neefektivita, předražení zakázek, časové prodlevy, absence výběrových řízení… Zhruba za tři měsíce by se sezení mělo opakovat, tou dobou by už mělo být zřejmé, zda přijatá opatření byla opravdu efektivní. (A dlouhodobá!?)

Zvláštní pozornost si zaslouží poukázky v hmotné nouzi. Je to taková “z nouze ctnost”, kterou někdo vymyslel, aby se nezneužívaly dávky, ale… Připodepsala jsem návrh pana poslance Kaňkovského na novelu příslušného zákona (k tomu mluvím zde). Cílem je vymezit co možná nejpřesněji situace, kdy se poukázky nemají používat, neb příjemcům zbytečně komplikují život. Jedná se především o lidi v různých typech ústavů, v pobytových zdravotnických zařízeních, o invalidy, seniory a další. Všechny ty, pro které je složité dojet do obchodu do jiné obce, kde zrovna poukázky berou. Názory se ovšem různí a debata bude ještě vášnivá. Posílejte své zkušenosti, pomůže to!

Mediálně jsem vystupovala zejména v debatě v Partii na Primě s paní ministryní práce a sociálních věcí Jaroslavou Němcovou. Jak mi to šlo, můžete posoudit zde.

A rozšiřuji své blogerské aktivity – konkrétně na aktualne.cz. První příspěvek spíše jazykozpytný zde.

Z desítkových aktivit za nejvýraznější považuji pracovní výjezd do Splavů, kde jsme s Piráty ladili programové priority pro podzimní komunální volby a dotahovali přípravu Pirátských Listů, které se Vám v těchto dnech asi pomalu objevují ve schránkách. Děti nás potěšily spontánní výtvarnou aktivitou, která nás ujistila, že vítr, který nám vane do plachet je stále svěží a mladý:-)

Poslanecký report č. 5

Milí přátelé, milí příznivci,

březnová témata, kterým jsem se věnovala, byla opět rozmanitá. Díky za všechny podněty. Sepsala jsem také osobní pohled: Jaký to je, stát se poslankyní za Piráty?,

Velké téma je stále dostupné a sociální bydlení. Sešla jsem se se zástupci MMR, následně se konalo ministerské grémium, na kterém jsem zastupovala Piráty spolu s Ivanem Bartošem a Vítem Šimralem. Podrobnosti si můžete pročíst zde: Piráti byli jednat na MMR kvůli problematice bydlení

Průběžně pokračují jednání a schůzky s odborníky, snažíme se zpracovat a utřídit dosud nasbírané informace a začínáme chystat „bydlecí“ Piratecon (na červen).

Další okruh, který nás hodně zaměstnává, se týká malých dětí: porodnice,  pěstouni – dočasní i dlouhodobí, dětská centra, dětské domovy… Nejobtížnější je měnit zaběhané postupy tak, aby reflektovaly aktuální poznatky o potřebách dětí a rodičů, když to mrzí lidi, kteří danou práci s nejlepším úsilím roky vykonávají.  Něco málo si můžete přečíst zde: Ohrožené maminky musí mít informace o přechodných pěstounech nebo tady: Náhradní rodinná a institucionální péče v praxi.

Dále ochrana ovzduší. Té jsem se věnovala už dřív na komunální úrovni. Teď mám možnost ptát se na příslušných místech z pozice své poslanecké funkce. Zeptala jsem se tedy ministra Brabce, kdo ponese odpovědnost za současný stav, kdy se za mnoho milionů tvoří nekvalitní plány a ovzduší se nezlepšuje (Piráti se ptají po odpovědnosti za drahé a nekonkrétní plány na zlepšování ovzduší). Uspokojivé odpovědi jsem se zatím nedočkala, pokračujeme tedy dál! ( Vystoupení k zákonu o ovzduší v PS PČR dne 10.4.2018).

Hodně mě mrzí, že ministerstvo smetlo ze stolu návrh e-neschopenky. Vláda přitom digitalizaci státní správy označuje za jednu ze svých priorit. Jak to tedy je myšleno, když první možný počin je zastaven, ačkoli se do jeho přípravy už investovala spousta času i peněz?

Obrátilo se na mě i několik „seniorských“ organizací. Ať už jde o zajištění důstojných podmínek pro lidi v nouzi, nebo o poněkud pozitivnější oblast podpory aktivního života našich spoluobčanů ve stáří, je tu hromada prostoru k poslaneckým aktivitám a návrhům.

Nezaháleli jsme ani na Desítce. V březnu začala přípravná fáze sestavování kandidátek do podzimních komunálních voleb. Pirátské primárky.

 

Přehled tiskových výstupů za březen: http://www.olgarichterova.cz/v-mediich/

 

Jaký to je, stát se poslankyní za Piráty?

Pozor, tento příspěvek je osobní a dlouhý. Píšu ho hlavně pro „svoje“ Piráty. Ty, kteří mě znají dlouho, a zajímá je, „jaký to je“ a „proč mě vidí na obrazovce, ale ne v reálu“.

Úvodem chci zdůraznit: pořád cítím obrovskou vděčnost! Je úžasný, že např. nepovedené Plány zlepšování kvality ovzduší, které jsem žalobou napadla coby občanka – komunální zastupitelka, nyní mohu interpelovat jako poslankyně. Přístup k informacím, kancelář, a to, že po sedmi letech mám za veřejnou práci plat a možnost platit úžasnou chůvu – díky za to!

Nicméně realita je přece jen barvitá.

Jak vypadá poslanecká rutina co do plánování času?

V běžné dny mám budík na 6.42, v 8.10 odcházím a jen tak tak stíhám na tramvaj. Do Sněmovny s Melíškem dorazím cca v 8.50, předat a honem do sálu. Jednání jsou od 9 ráno a končí většinou v sedm (tedy po desíti hodinách), ale nedá se to předvídat a musím počítat i s devátou večerní. Většinou domů dorazím v osm nebo čtvrt na devět – a mám tak dvě hodiny na čtyřletého Jeronýma. Když je schůze nebo jednání do večera, je to samozřejmě náročnější. Melichárka navíc cca 2 hodiny denně (v součtu) kojím.

Aktuálně nestíháme projednat předložené zákony v průběhu dvou týdnů a budeme jednat tři týdny ze šesti – jak ukazuje můj veřejný kalendář.  Další dva týdny jsou výbory, což znamená, že končíme zhruba v šest – a já jsem doma v sedm. Poslední, poslanecký, týden si organizuju sama a snažím se v něm stihnout různé semináře a koncepčnější práci. Současně si dávám schůzky se zástupci mnoha organizací a samozřejmě s občany (taky je možné domluvit si se mnou telefonickou schůzku – tj. hovor v pevně daný čas).

A jak vypadá povaha úkolů, které řeším?

Primárně jde o zákony, které přijdou na pořad jednání – tedy zjišťovat podklady a dávat stanoviska k sociální problematice a politice zaměstnanosti. Dál si samostatně volím agendu z téhle oblasti – aktuálně hoří fungování Úřadů práce (kvůli změně v dokladování Příspěvků na bydlení) a za urgentní považuju i to, že se u nás rutinně novorozenci dávají do ústavů např. v Plzni ve fakultní nemocnici; dlouhodobě se pak v Pirátech věnujeme dostupnému bydlení a souvisejícímu bydlení sociálnímu a já to mám na starost. Jako místopředsedkyně mám k tomu zodpovědnost za upgrade strany a trávím s ním tak 5-10 hodin času týdně, minulý týden ale i 15 hodin.
Navíc  se výběrová řízení ukončila až na konci ledna popř. v únoru, tudíž někteří spolupracovníci budou plně volní až od dubna a mnozí nastoupili teprve nedávno. Zatím se tedy leccos zajíždí a mrzí mě to, ale např. vyřizování e-mailů je pořád s prodlevami..

Největší trápení: roztříštěnost informačních kanálů.

Tohle určitě znáte mnozí. V kombinaci s dlouhými pracovními bloky a s těžkou předvídatelností jejich konce, představuje velkou výzvu roztříštěnost komunikačních a informačních kanálů. Jak si poradit s permanentním tříděním a organizováním zpráv a úkolů, které přišly po Facebooku, messengerem, mailem, do sms, vyplynuly z telefonického hovoru, z osobního rozhovoru anebo z podatelny v Redmine? Přišla jsem na svůj osobní systém „vše připisovat na velký papír pro dnešní den“.  Na formát A3 se vejde hrubý harmonogram (ten si plánuju večer předem) a zbyde místo pro vpisky a vynořivší se drobnosti. U větších věcí pracujeme s asistentkami na tom, aby vše plynulo do kalendáře a archiv do Onenote. A pro představu: klidně mi přijde i 80 mailů denně a 30-40 zpráv messengerem, plus diskuze na Facebooku. A současně to je samozřejmě dobře! Díky za to, že jste, že se ozýváte, že po mně chcete řešení ve věcech, které vás trápí a já za ně nesu zodpovědnost a můžu iniciovat změnu.

Na koncepčnější práci je nicméně potřeba klid (srovnejte kalendář).  Různé studie napovídají, že pocit velkého přetížení je důsledek multitaskingu kombinovaného s nutností rozhodovat. Nejvzácnější je pro mě tudíž v posledních měsících plná, soustředěná pozornost, nerušená vrněním telefonu, pohotovostním módem na možné hlasování v plénu,  nebo prostou únavou po mnoha hodinách přepínání z jednoho do druhého.

A z čeho mám radost?

Nejvíc mě těší, že už mám představu, kolik času zabere zorientovat se v určité problematice a zmapovat možné cesty zlepšení (cca měsíc, s plánováním schůzek spíš měsíc a půl). Delší přípravu žádá projekt „finančně dostupné bydlení“ a souvislosti se zákonem o sociálním bydlení. Aktuálně připravuju ve spolupráci s dalšími na květen kulatý stůl ke „svaté hodince“ (o významu první hodiny po porodu) a věnuju se souvislostem vyplácení dávek v hmotné nouzi prostřednictvím poukázek (mj. ve formě spolupředkládání pozměňovacího návrhu zákona). Mou dosavadní práci shrnují tyto mediální výstupy. Za nejdůležitější považuju vytrvalé upozorňování ministryně i dalších na špatnou situaci na Úřadech práce a přípravu pozměňovacího návrhu zákona č. 117/1995 Sb. u změny v paragrafu 25, kterou po měsíční analýze situace považuju za kořenovou příčinu problémů.

Takže: proč se neobjevuju na pražských pirátských setkáních?

Protože jsou kolem osmé večer, a já bývám úplně vyšťavená. A navíc to je doba večerního kojení. Melíškovi je 9 měsíců a postupně samozřejmě začíná jíst, ale ranní a večerní mlíko mu musí vynahradit ten šrumec přes den, a doplnit „denní dávku maminky“.

Ještě jednou díky za podporu, snažím se vše dělat s nejlepším vědomím a svědomím – a třeba vás napadne, jak se do mé gesce zapojit, mít aktivní spoluúčast a přidat ruku k dílu. Budu moc ráda. Zdůrazňuju ale: nemůžu se věnovat všemu. Podněty sbírám – a prioritizuju.

Zatím nabízím zmíněné schůzky v kanceláři i po telefonu, a plánuju návštěvu pirátských akcí – chystám se do Prostějova a Hradce Králové na květen. I takhle vypadá realita toho, jaký to je stát se poslankyní ve straně, která chce soudržnou společnost. Společnost, v níž poslanci mohou přispět k tomu, ať jde život prožít s radostí a ne jen „probojovat a prosoutěžit“:-).

 

Poslanecký report č. 4 – únor

Tentokrát přehled stručněji, únor byl nabitý i navzdory týdnu dovolené:

Agenda dostupného bydlení: 22.2.2018 se pod organizační záštitou mých asistentek konala malá konference,  TZ zde: Piráti připravují ve spolupráci s experty legislativu k sociálnímu bydlení,

Téma potravinových bank: Piráti zvou na nedělní guláš zdarma a vyzývají k pomoci potravinovým bankám, 15.2.2018

Zjišťování informací od terénních sociálních pracovníků k situaci na Úřadech práce: Setkání s poslankyní Richterovouwww.maltezskapomoc.cz, 12.2.2018

Přijetí usnesení k Úřadům práce na Výboru pro sociální politiku: Richterová: Piráti usilují o zlepšení neutěšené situace na úřadech práce, 11.2.2018

Špatné ovzduší a žaloba na Ministerstvo životního prostředí: Program zlepšování kvality ovzduší pro Prahu dnes zrušil soudFrank Bold , 8.2.2018

Pirát odborář: Rozhovor s Lukášem Marešem: Moderní odbory versus ROH,  2.2.2018

Výběr ze schůzek: APODAC (porodnictví), Parent project (péče o osoby trvale odkázané na péči druhých), K. Šlechtová – k agendě bydlení, zákonu o soc. bydlení a SFRB.

A samozřejmě účast na Výborech, Komisi pro rodinu a Jednání Sněmovny.

Fotoblog – Inaugurace prezidenta

První akce, kde jdu špalírem vojáků nahoru po schodišti k místům historických událostí. I dnešní inaugurace prezidenta bude zmíněna v učebnicích. 8.3.2018, druhé funkční období Miloše Zemana. Sály, zrcadla, rozlehlé chodby s tapisériemi. Cestou tam jsem se neudržela a udělala pár fotek. Ve Vladislavském sále měli náš dav dobře zorganizovaný, a při úvodním husitském chorálu na mě dolehlo, že to místo stavěli před 500 lety. Svorníky ve stropu jako spojnice mezi rokem 1490 a 2018. Uvědomila jsem si i to, s kým vším tam dnes jsem. Tolik lidí důležitých pro další směřování naší země na jednom místě.

 

Pak začal staronový prezident svůj projev a pořád jsem si říkala: ano, tohle je obřad. Symbol. Možnost se povznést a podívat na všední dění z nadhledu. A najednou slyším: Bakala, OKD, HN, Respekt, Česká televize, Aktuálně, neziskovky, aktivisti, fuj. Pár lidí odešlo. Já ztuhla. S Piráty jsme se na sebe smutně podívali. Takže zpátky z majestátní minulosti do zaplivanýho sklepa. Ani slovo o médiích pod vlivem Agrofertu, ani zmínka o důležitosti médií veřejné služby. Pachuť z toho, když prezident jedním dechem říká, že chce být pro všechny, a druhým aktivisty staví proti občanské angažovanosti a participaci.

A přes uličku ode mě Martin Nejedlý, vedle něj nákladná krasavice s kožešinou kolem krku. Fotku nemám. Jen silnou emoci, jak se na závěr oba usmívají a tleskají, a naše dvě řady mají ruce sepjaté a vážně hledí na toho starého pána, který má na své nemocné nohy boty placaté jako ploutve a přesto plive síru a hněv. I jemu ale přeju pěkný MDŽ. Ve Sněmovně nám aspoň připravili rozkošnej dort.

Dýcháme zplodiny, navzdory milionům za Plány zlepšování kvality ovzduší

Chci, aby každý z nás dýchal o něco čistší vzduch

Chci, abychom dýchali čistší vzduch. Pomoci měl “Plán zlepšování kvality ovzduší aglomerace Praha”.  Ministerstvo životního prostředí tímto dokumentem chtělo přispět ke kvalitnějšímu ovzduší v hlavním městě. Jenže text opatření byl vágní, nevedl ke konkrétním krokům, a navíc nestačí. Proto jsem v r. 2016 spolu s dalšími Ministerstvo, které nákladné Plány zadalo k vypracování, zažalovala.

Jaká místa jsou v Praze co se vzduchu týče opravdu špatná, i když třeba čichatelně nesmrdí? Vizte imisní mapu.

Jak rozhodly soudy?

Prvoinstanční soud nejprve věc zamítnul. Druhá instance dala za pravdu žalobě primárně vypracované organizací FrankBold, která zastupovala i mne jako obyvatelku jedné z nejšpinavějších částí Prahy. Nový plán musí být konkrétnější, a Praze musí doopravdy pomoci. Kdo se chcete seznámit s průběhem procesu podrobněji, čtěte zde.

Piráti se ovzduší věnují systematicky: ve spolupráci s dalšími poslanci naše předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová podala pozměňovací návrhy ve věci lokálních topenišť (aby starostové mohli místně zakázat spalování nekvalitního hnědého uhlí, podobný zákon funguje leckde u našich sousedů) a ve věci výjimek pro uhelné elektrárny (aby musely dodržet limity znečištění do r. 2021 a výjimky nebyly prodlouženy – uhelné elektrárny mohou za cca 30 % znečištění polétavým prachem a ten má dolet 30-40 km). Teplárny v zájmu cen tepla výjimky mít mohou. 13.3.2018 pořádá D. Balcarová seminář k legislativě související s ochranou ovzduší – pro odbornou veřejnost.

Ale zpátky k Plánům zlepšování kvality ovzduší: stály spoustu peněz a promrhalo se několik let. Kdo ponese odpovědnost?  To mě nyní zajímá primárně. Podala jsem proto žádost o informace v tomto znění:

Dobrý den, vážený pane ministře životního prostředí,

zasílám Vám dle zákona 106/1999 Sb. dotaz ke zrušeným Plánům pro zlepšování kvality ovzduší aglomerace Praha, Ostrava a pro Zónu Severozápad.

Soudy rozhodly, že pro jednotlivé regiony Plán neplní svůj zákonem předepsaný cíl, a proto je z větší části zrušen a musí být vypracován znovu.

Žádám o informaci, kdo ponese odpovědnost a jakou za

a) nezapracované připomínky veřejnosti, která je podávala ve stanovený čas v roce 2016
b) aktuální finanční zátěž na soudní řízení
c) náklady na vypracování Plánů, které nyní budou významně navýšeny

Dále žádám o informaci
c) kolik jsou dosavadní náklady na právní zastupování a soudy ve věci těchto Plánů
d) kolik přesně činily původní náklady na vypracování Plánů
e) jakou částku bude podle Vašich předpokladů stát náprava Plánů

Děkuji.

Závěrem motto: Neřešme jen ekonomiku, ale i zdraví lidí! Uvidíme, že ve výsledku ušetříme.

A ještě bonusově: má smysl se ozvat! Děkuju za profesionální právní podporu organizaci FrankBold. A díky všem za hlasy pro Piráty: Když jsem se do téhle věci pouštěla, byla jsem komunální zastupitelka. Teď mohu v případě neuspokojivé odpovědi interpelovat pana ministra z Parlamentu. Díky za to!

Ohrožené maminky musí dostávat úplné informace o přechodných pěstounech

Na čtvrteční jednání sněmovny (1.3.2018) jsem měla připravenou interpelaci k dětským centrům (tedy přejmenovaným kojeneckým ústavům). Bohužel jsem nebyla vylosována na některé z předních míst a tak se do času určeného interpelacím nevešla. S panem ministrem Vojtěchem jsem si nicméně promluvila alespoň při odchodu z jednacího sálu a slíbila jsem mu poslat podklady, které jsem za poslední týdny nashromáždila.

V sobotu 3.3. vyšel i článek v deníku Právo.

Následuje  můj popis současné situace založený na řadě podnětů z terénu, od pěstounů i pracovníků zdravotnických zařízení, doplněný o tři přílohy. V závěru článku naleznete také předchozí odpověď ministerstva ohledně jeho postoje k dětským domovům.

Dopis z 3.3.2018: Informace pro ministra zdravotnictví ohledně ohrožených dětí:

1) V některých regionech ČR se i malé děti stále ve velkém umisťují do dětských center (tedy kojeneckých ústavů) namísto do péče přechodných pěstounů (ač jich je dostatek, viz Seznam pěstounů PPPD). Jak to,  že rodiče, kteří o své dítě po jeho narození nechtějí nebo nemohou pečovat, rozhodují o svěřování dětí do ústavních zařízení? Jednu z příčin vidíme v tom, jaké informace ohrožené maminky dostávají přímo v porodnicích.

Jak vypadá situace v terénu: Rodiče, kteří po porodu nechtějí nebo nemohou pečovat, leckde dostanou jen formulář žádosti o umístění do dětského centra. A i v těch případech, kdy dostanou informaci o možnosti přechodné pěstounské péče, často neobdrží vysvětlení, co pro ně přechodná pěstounská péče znamená, tedy že mohou dítě navštěvovat stejně jako v ústavu, a že hlavním cílem zůstává návrat do biologické rodiny a schopnost navazovat trvalé citové vazby v budoucnu. Potíž je i v tom, když rodiče nedostávají informace o tom, jaké jsou negativní dopady pobytu v dětských centrech pro jejich malé děti. Komunikace ze strany některých nemocnic a OSPODů pak výrazně preferuje dětská centra.

2) Cílem Vaším i mým je snížit počet malých dětí do 3 let v ústavních zařízeních na naprosté minimum (jak píšete např. ve svém dopise č.j. 6246/2018 – 4/NZ) . K tomu však musí stát poskytnout podporu a součinnost. Fakultní nemocnice v Plzni je příkladem zařízení, z něhož naprostá většina novorozenců směřuje do dětského centra. Takový postup přitom není v nejlepším zájmu dítěte. Dokládá to i rozhodnutí soudu (Příloha 1), který řešil případ, kdy si maminka přála umístění novorozence do Dětského Centra v Krči, ale městská část to napadla, že dítě má jít do přechodné pěstounské péče – odvolání vyhrála MČ. V usnesení je:
„Odvolací soud je veden názorem, že při rozhodování o nezletilém dítěti je vždy třeba mít na paměti v prvé řadě zájem nezletilého dítěte a ostatní zájmy, v tomto případě i zájem matky, jsou druhořadé, proto lze k nim přihlížet až podpůrně. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že zájmem nezletilé je, aby jí byla věnována individuální maximální péče, na což v tomto okamžiku jsou volně připraveni vybraní pěstouni……“

3) Argument, že novorozenci s abstinenčním syndromem (neonatální abstinenční syndrom) a jeho následnými dozvuky mají lepší šance na přežití a dobrý následný vývoj při péči jedné pečující osoby, může rozvést řada lékařů. Co je podstatné: při počátečních život ohrožujících stavech sice dítě musí být v nemocnici, už by mu ale nesmírně pomohla přítomnost přechodného pěstouna (tj. pečující osoby – a na zdravotnický personál by zbyly léčebné úkony). 

Pěstouni s dětmi mohou nastoupit jako doprovod při hospitalizaci.
V okamžiku, kdy je dítě propuštěno z nemocnice do dětského centra, je dítě už v takovém zdravotním stavu, ve kterém může být stejně tak propuštěno do domácího ošetřování. Po propuštění do domácí péče se pěstouni řídí doporučeními lékaře, většinu vyšetření i zákroků stačí zajišťovat ambulantně. Navíc: v dětských centrech bývají lékaři do 15h odpoledne – při akutních stavech jezdí s dětmi do nemocnice stejně jako pěstouni.

4) Velmi apeluji, abyste se zasadil o úplné informování ohrožených maminek ve FN Plzeň i jinde. Prvním krokem je, aby vedle Žádosti (Příloha 2) a Informovaného souhlasu (Příloha 3) obdržely i úplné informace o přechodném pěstounství. Bohužel čísla ukazují, že je velký rozdíl mezi nemocnicemi a že jde o celkové nastavení pracoviště, které ovlivňuje posudky lékařů a stanoviska, zda dítě může jít k pěstounům, nebo nikoli. FN Plzeň oficiálně říká, že „v případě, že máme miminko, které směřuje do pěstounské péče, ve většině případů překládáme do DC a odtud se posléze vše komplexně řeší. Tento přesně definovaný postup, obsahující i zpětnou vazbu, bychom ve spolupráci s DC i nadále rádi zachovali,“ říká mluvčí FN Plzeň Ing. Bc. Andrea Mašínová. To je ale v rozporu se zájmem dítěte.

 Dětská centra mají dnes velmi vysoké procento dětí, které jsou tam na tzv. „dobrovolném“ pobytu. Vyžadovaný souhlas rodiče s umístěním dítěte do ústavního zařízení ale ve svém principu odporuje ochraně zájmů dítěte (viz výše uvedené rozhodnutí soudu), a to i v případech, kdy rodič se svěřením do ústavního zařízení souhlasí. 
5) Velmi důležitá je i doba, kterou malé děti v ústavu stráví: např. z DC Plzeň je velmi dlouhá doba k předání do pěstounské péče i poté, co pominou „zdravotní indikace“ (byť je tento důvod k umístění do DC nadužívaný, viz bod 3).
Upřímně žádám o informování, jaké konkrétní kroky MZ podnikne ke snížení počtu dětí v dětských centrech a jak podpoří umisťování dětí do pěstounské péče i v případě spolupráce mezi FN Plzeň a tamním dětským centrem.
A jaký názor má ministerstvo na dětská centra a dětské domovy k únoru 2018?
Přílohy:
PS:
Připravujeme Pirátský zpravodaj z Parlamentu a o Praze 10: chcete dostávat  zprávy o naší práci, cca 1x měsíčně? Hlaste se k odběru přes formulář, nebo na e-mail!

Poslanecký report „číslo tři“ – leden 2018

Milí spoluobčané, milí příznivci Pirátů, co jsem dělala v lednu?

S kolegy poslanci z pirátského klubu jsme si na začátku našeho působení ve sněmovně rozdělili kompetence, víceméně podle našich odborností a podle toho, čím se kdo z nás už v minulosti zabýval. Z našeho zaměření vyplývá i naše zapojení do sněmovních výborů – v mém případě Výboru pro sociální politiku a Výboru zdravotního. A i v rámci této problematiky si práci dělíme – já se více zaměřuji na sociální témata, můj kolega ze zdravotního výboru, Petr Třešňák, se zase soustředí na zdravotnickou problematiku.

Proč to píšu? Chodí mi obrovské množství podnětů, návrhů, dotazů od Vás, občanů. Vaše důvěra mě velmi těší, ale pokud píšete o věcech, kterými se zabývají mí kolegové, obvykle Vás odkazuji na ně.  Oni zase totéž dělají s jinými podněty, které chodí jim.

A čím jsem se tedy v uplynulém období zabývala já?

9.1. náš poslanecký klub nominoval zástupce do Správní a Dozorčí rady VZP. Do správní rady to byli MUDr. Zdeněk Hřib a plk. doc. MUDr. Jiří Páral, Ph.D., MBA. Do dozorčí rady byl zvolen Marek Paris, M.A. Všichni nominovaní vzešli z řádného a otevřeného výběrového řízení na dané pozice. Jsme první politickou stranou, která vybírala kandidáty v otevřeném nominačním řízení! Všichni tři byli potom sněmovnou zvoleni 24.1.

10.1. jsme s Markem Parisem na základě podnětu whistleblowerů připravili podnět státnímu zástupci na prošetření způsobu vedení likvidace společnosti Holte Medical. Krizový manažer společnosti provozující nemocnici Na Homolce podle všeho pokračuje v neprůhledných nákupech a místo konsolidace společnosti ji dostává do dalších ztrát. Tím je dlouhodobě porušován zákon. K tématu jsem vystupovala i v ČT (zde, v čase 39´50).

17.1. měla sněmovna v plánu „dovolbu“ členů kolegia NKÚ. Ze zběžné rešerše vyplynulo, že dva odborní kandidáti navržení prezidentem NKÚ v minulosti opakovaně nebyli zvoleni, ač mohou předložit odbornou kvalifikaci a mnohaleté zkušenosti z oboru, včetně zkušeností z práce v mezinárodních institucích. Zato byl zvolen bývalý poslanec ODS a navržen další bývalý poslanec, tentokrát za ANO. Podrobnosti si můžete poslechnout v záznamu mého vystoupení, resp. lze přečíst i stenozáznam. Jako příklad důležitosti opravdu  nezávislého NKÚ může sloužit i aktuálně zveřejněný výsledek jeho poslední prováděné kontroly na Ministerstvu pro místní rozvoj.

20.1. jsem se zúčastnila dalšího PirateConu, tentokrát byly tématem „Komunální volby 2018“. Více o akci si můžete přečíst zde. Osobně mne zajímal především příspěvek mého kolegy Víta Šimrala k tematice dostupného bydlení. To je – včetně zákonu o sociálním, potažmo dostupném, bydlení, téma, kterému se intenzivně věnuju spolu s Ivanem Bartošem, předsedou Výboru pro veřejnou správu.

Tomuto tématu jsme se věnovali i na setkání s odborníky z vládních a neziskových organizací. Ti přijali naše pozvání k debatě na 26.1. Kromě Zákona o sociálním bydlení jsme mluvili o roli měst a obcí při plánování bytové výstavby, samozřejmě nešlo vynechat ani problematiku sociálních dávek, zejména příspěvku na bydlení. Další setkání plánujeme na 22.2. a jsem velmi ráda, že už máme potvrzenou účast dalších zajímavých lidí!

23.1. mne čekal „mediální křest ohněm“ – přijala jsem pozvání k natočení rozhovoru pro DVTV. Ema Smetana se mne ptala na všechno možné – od žen a rodičů v politice až po Čapák… Poslechnout si to (a zhodnotit, jak jsem obstála😊) můžete tady.

Mediálně jsem se stihla proslavit i „svým“ stupínkem, kterým mne správa sněmovny ten samý den překvapila, když jsem odpoledne šla přednést stanovisko Pirátů k drobné novele Zákoníku práce. Ta nakonec byla odložena, stupínek ale zůstal!

25.1. jsem na facebooku zveřejnila výzvu k situaci na úřadech práce. Zhruba od poloviny ledna se mi totiž začaly kupit stížnosti na jejich fungování a na nedostatky ve vyplácení dávek. Překvapilo mě, kolik z Vás neváhalo se ozvat – díky Vám za to! Velmi rychle jsme si tak udělali přehled o tom, že problém se netýká jen pár úřadů v našem okolí, ale jedná se o systémovou celoplošnou záležitost.

interpelaci jsem se tedy paní ministryně Němcové zeptala, jaké kroky k nápravě této situace ministerstvo podniká. Paní ministryně mne ujistila, že se problematikou zabývá, vyhodnocuje změny, které byly aplikovány od začátku roku a nabídla nám vedle pravidelného setkávání na Výboru pro sociální politiku spolu s kolegy i výhledovou schůzku, kde bychom mohli problém dále řešit.

V mezičase se mi nicméně podařilo předložit Výboru pro sociální politiku usnesení, ve kterém žádáme Generální ředitelství ÚP a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR o neprodlené zmapování aktuálního stavu, tedy prověření způsobu a termínů vyplácení dávek a příspěvků, dále o revizi dostatečného personálního zajištění fungování úřadů práce a o přijetí nápravných opatření k odstranění zjištěných problémů. Usnesení mí kolegové podpořili téměř jednohlasně, za což jim patří dík!

 

Tolik tedy ty lépe viditelné aktivity. Z těch méně zřejmých bych zmínila samozřejmě účast na pravidelných schůzích sněmovny a obou výše zmiňovaných výborů, pondělní otevřenou  poslaneckou kancelář, kde se scházím s občany, řadu schůzek s odborníky a různými zájmovými organizacemi (jmenujme např. Lucii Trlifajovou, Martina Šimáčka, Emanuela Žďárského, společnosti Apodac, Ramus, Pro život,  a další) nebo účast při přípravě a průběhu výběrových řízení na doplnění podpory pirátské posádky. Pravidelně se každý týden také koná setkání předsednictva a poslaneckého klubu Pirátů. Tam schvalujeme společný postup v zásadních otázkách a námi nastolených kauzách.

Za poslední měsíc byl výčet opravdu bohatý:

–      Volby prezidenta. Pirátské stanovisko najdete zde, můj vlastní článek jsem publikovala na svém webu. Výsledek je pro mne signálem, že do naplnění pirátské ideje funkční informační a informované společnosti nám ještě kousek chybí a máme tedy co dělat!

–       Piráti se dále bijí za nutná protikorupční opatření. Třeba za zachování původního znění novelizace registru smluv.

–       Piráti požadovali vydání pánů Babiše a Faltýnka k soudnímu stíhání ještě před hlasováním o důvěře vládě.

–       Piráti nepodpořili jednobarevnou vládu Hnutí ANO.

–       Piráti navrhli usnesení, podle kterého by se měla řídit vláda na jednání Rady ministrů Evropské unie v oblasti azylové politiky. Piráti požadují, aby Česká republika zaujala aktivní přístup při jednání v EU, přišla s vlastním konstruktivním návrhem a prosadila tak alternativní řešení k systému povinných kvót.

–       Poslanec Pirátů Lukáš Černohorský byl zvolen předsedou sněmovní vyšetřovací komise k OKD.

–       Piráti vyhlásili prostřednictvím svého poslaneckého klubu otevřené výběrové řízení na pozici nominanta do Rady ČTK. Piráti, pro které je objektivita a nezávislost zpravodajství zásadní, chtějí tímto krokem zajistit výběr nejlepšího možného kandidáta.

–       Piráti podpořili schválení technické vládní novely, která o rok odsouvá sankce za nepoužívání eReceptů.

–       Poslanec Jakub Michálek na schůzce s paní ministryní Dostálovou navrhl, aby stavební zákon obsahoval mechanismus, který donutí developery přispívat na veřejnou vybavenost v místě výstavby.

–       Piráti nesouhlasí se zmírněním zákona o střetu zájmů.

–       Piráti požádali o svolání zasedání volebního výboru (tzv. mediálního) a to i s účastí generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala. Měl by členům výboru vysvětlit svůj postup ohledně reportáže novináře Janka Kroupy o Agrofertu. Tato kauza může mít negativní vliv na vnímání veřejnoprávních médií veřejností

–       Referendum – Piráti navrhují dva typy referend.

 

A moje milovaná Desítka? I na tu došlo!

Ocituji zde svůj facebookový status ke svolání mimořádné schůze zastupitelstva:

Nejdřív jsem nevěřila vlastním očím: proč máme proboha jezdit na jeden bod programu zvaný „Příprava rozpočtu na rok 2018“? Pak jsem se dozvěděla, že koalice u nás na Praze 10 trpí jistými… obtížemi. A protože jsou hluboké, neschválila si koalice TOP09, SZ, ODS, HPLP10 a dalších ani program. Aspoň že můžeme využít zbytek odpoledne k práci. Ale stejně mi to hlava nebere. PS: podrobněji se komunální situaci věnuje stránka Piráti Praha 10.

Je smutné, že víc jak půl roku před volbami je práce radnice téměř paralyzována neschopností vládní koalice se nejen na něčem domluvit, ale vůbec se domluvit, že se domluvíme! Doufejme, že po volbách se toto nešťastné rozložení sil posune do funkčnější roviny!

Za sebe se zatím alespoň snažím spolupracovat s kolegy Piráty a s partnery z Vlasty. Absolvovala jsem například jednání s radní hlavního města, Petrou Kolínskou, o problematické výstavbě v lokalitě Proluka.

 

Přehled práce pirátských poslanců ve sněmovně najdete tady.  Schůzky  i další práci eviduju ve veřejném kalendáři.

Připravujeme Pirátský zpravodaj z Parlamentu a o Praze 10: chcete dostávat takovéto zprávy cca 1x měsíčně? Hlaste se k odběru přes formulář, nebo na  mail pohankovas- zavinac – psp.cz. Těším se na počtenou!

Pokud by Vás zajímaly další podrobnosti, připomínám otevřený kalendář: http://www.olgarichterova.cz/kalendar

Podrobnější pravidelné info o Pirátech naleznete na fóru, v sekci Poslanci:
https://forum.pirati.cz/poslanci-f884/ – hlavně ale doporučuji registraci k odběru newsletteru o celé straně na www.pirati.cz.

Zápisy lobbistických kontaktů naleznete zde:
https://forum.pirati.cz/vstupy-a-vystupy-f570/evidence-lobbistickych-kontaktu-t13315-790.html#p521656