Interpelace na téma vymáhání rozhodnutí stavebních úřadů

Jedním z častých podnětů občanů jsou různá upozornění na nečinnost úřadů nebo dlouhé lhůty pro vydání rozhodnutí. Zkrátka zdlouhavá nebo žádná reakce správního orgánu. Obzvlášť palčivé je, že pro občany promeškání lhůt mívá i velké finanční dopady. S takovým podnětem za mnou přišla paní, které soused postavil plot na jejím pozemku – a zvětšil si tak ten svůj.

Protože paní měla i stanovisko kanceláře veřejného ochránce práv, jako poslední nástroj, co dělat, přišla na řadu moje interpelace paní ministryně Dostálové ohledně vymáhání rozhodnutí stavebních úřadů.

Znění interpelace:
„Jsem velice ráda, že přišla paní ministryně. Stručně shrnu, o co se mi jedná. Dostávám podněty od občanů týkající se vymáhání rozhodnutí stavebních úřadů. Jde o to, že často, jak popisuje i zpráva veřejného ochránce práv, stavební úřady nevymáhají splnění svých rozhodnutí vydávaných ve veřejném zájmu, a to proto, že na to obcím chybějí peníze. A nyní tato nevykonaná rozhodnutí projednávala i vláda. Bylo přijato usnesení v dubnu tohoto roku na vytvoření programu, který by právě zajistil finanční prostředky k provedení výkonů. Do 30. června 2018 měl být program připraven.

Jelikož paní ministryně byla ministryní už několik měsíců, tak se domnívám, že 28. června je ideální čas se zeptat, jak tenhle program na tom je. A zároveň to celé taky trošku souvisí s odpovědností státu za různé škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. V těchto věcech lidé podávají žádosti o odškodnění na MMR. Takže moje související otázka ještě je, kolik je těchto žádostí ročně vyřizováno kladně, záporně. Jak to zhruba v posledních pěti letech vypadá? A jak dlouho v průměru takové vyřízení žádosti o odškodnění trvá?

Já jsem zažila konkrétní příklad, kdy paní dostala odpověď až po patnácti měsících, na kterou čekala, kterou urgovala, stále jí byla přislibována. A potom bylo odškodnění zamítnuto. Kdyby nečekala těch patnáct měsíců, tak by nevyčerpala finanční prostředky, mohla by se třeba bránit soudně. Jde o to, zda se takhle dlouhé trvání odpovídání děje běžně? (Předsedající upozorňuje na čas.) Nebo jak to probíhá na MMR? Děkuji.“

Odpověď paní ministryně Dostálové:
„Vážená paní poslankyně, já bych mohla být velmi stručná, protože bych mohla sdělit, že programová dokumentace je připravena, ale samozřejmě si myslím, že si to zaslouží delší odpověď. Jenom pro objasnění, jde o dotační titul na výkon rozhodnutí, protože podle stavebního zákona je povinností stavebního úřadu v určitých situacích nařídit vlastníkovi stavby neodkladně odstranit stavbu, provést údržbu, provést zabezpečovací práce a tak dále. Zároveň ze zákona má samozřejmě stavební úřad možnost nárokovat to po vlastníkovi nemovitosti. Pokud neposlouchá, to znamená, nereaguje na výzvy stavebního úřadu, může stavební úřad udělovat pokutu, a to opakovaně až do výše 200 tisíc. A pokud ani po těchto pokutách není žádná reakce, tak je nařízena takzvaná exekuce od stavebního úřadu a následně výkon rozhodnutí jde na vrub obce. A tady jsme se právě dostávali do problému, kde obce se na mě skutečně obracely s tím, že mají černé stavby, a tak dále, a tak dále, ale nemají zdroje na to, aby stavby odstraňovaly.

Proto tedy ministerstvo přišlo vlastně s návrhem na to, aby se otevřel dotační titul na Ministerstvu pro místní rozvoj. V této aktivitě ho podpořila vláda, a jak už paní poslankyně správně říkala, uložila nám zpracovat programovou dokumentaci, která je připravena. Bude spuštěn dotační program spolu s ostatními dotačními programy v říjnu letošního roku a alokovaná částka tam bude zhruba 60 až 100 milionů korun. Samozřejmě čekáme ještě na finální potvrzení vyjednávání o rozpočtu, ale předpokládáme v tomto rozmezí.

Co se týká druhé otázky, skutečně ministerstvo je kompetenčně ústředním a správním úřadem podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci na úseku územního rozhodování a stavebního řádu a vyvlastnění. Tam samozřejmě podané žádosti vyřizujeme na odboru 83, to znamená, skutečně musíme každou žádost prověřit na základě zjištěných skutečností, vyžádaných dokladů nižších stavebních úřadů, protože tam samozřejmě prioritně musí konat stavební úřad, potom nadřízený stavební úřad, což je krajský úřad v případě obecních stavebních úřadů, a následně to jde samozřejmě na Ministerstvo pro místní rozvoj. Ta lhůta je šest měsíců. To znamená, pokud je to samozřejmě delší doba, že je vždycky potřeba řešit konkrétní příklad, protože občas se opravdu stává, že musíme dožádat doplnění, protože jsou tam věci, a to se přerušuje ta lhůta. A obvykle se nám stává, že nám třeba někdo napíše, že to trvá šestnáct měsíců, ale ve finále skutečně ministerstvo lhůtu šest měsíců plní, protože do toho nezapočítávají lhůty na doplnění.

A ptala jste se na konkrétní počty. Zhruba to je ročně kolem 90 žádostí. Rok 2018 – zatím do dnešního dne 50 žádostí, rok 2017 – 87 žádostí, rok 2016 – 90 žádostí, rok 2015 – 86 žádostí.“

Můj doplňující dotaz:
„Děkuji moc. Jenom velice rychle. Postřehla jsem, že jste říkala, že ty lhůty většinou dodržujete, a zajímalo by mě, jestli se je daří dodržet vždycky, nebo jestli přece jenom máte nějaká čísla, že někdy ty lhůty překročeny bývají.“

Odpověď:
„Tak já se tedy musím opravdu doptat u nás na ministerstvu, protože v podkladech mně kolegové napsali: MMR lhůty dodržuje. Ale já to skutečně zjistím, jestli tam není nějaký případ, kdy jsme tu lhůtu nedodrželi, abychom byli opravdu přesní.“
___________________________________________________________

Uplynulo několik měsíců.

A jelikož odpověď dlouho nepřicházela, poslala jsem dotaz ministerstvu písemně, pro připomenutí se znovu popsanou událostí, od které jsem se na začátku odpíchla:
„Přišla ke mně do kanceláře starší paní, kterou trápí dost neuvěřitelná situace: už v r. 2009 se obrátila na stavební úřad kvůli sousedově umístění plotu. Byl postaven na jejím pozemku. R. 2012 ho nechala odstranit, soused vzápětí postavil plot nový. R. 2013 stavební úřad nařídil odstranění stavby. Přesto (i dle zprávy veřejného ochránce práv, kterou mám k dispozici) ten plot dnes, v roce 2018, stále stojí.

Zpráva veřejného ochránce zpráv, cituji: „Stavební úřady nevymáhají splnění svých rozhodnutí vydávaných ve veřejném zájmu (nařízení údržby staveb ohrožujících okolí například i zřícením, provedení zabezpečovacích prací, či odstranění stavby), protože na to obcím chybějí peníze. Tyto náklady sice ve výsledku tíží vlastníka, ten však nemusí být znám, nebo může být předlužený.“

Je obrovské procento rozhodnutí stavebních úřadů, která nejsou vykonaná, protože majitel to neudělá a obec ze svého rozpočtu nezaplatí.

Souvisí to také se Zákonem 82/1998 o odpovědnosti státu za škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. Jde tedy o to, jak se stát hlásí ke své odpovědnosti a jak nakládá s tím, když některá jeho součást nekoná.

Cituju dále: „Pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra, Ministerstva financí, Asociace krajů a Svazu měst a obcí se shodla na nezbytnosti finanční spoluúčasti státu. Ministerstvo pro místní rozvoj však přes opakované přísliby nepředložilo slíbený program pro poskytování finančních prostředků.

Na návrh ochránkyně vláda uložila ministryni pro místní rozvoj vytvořit do 31. března 2017 program obsahující pravidla poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu ke krytí nákladů na výkon rozhodnutí obecných stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu v režimu stavebního zákona v případech, kdy povinná osoba rozhodnutí obecného stavebního úřadu dobrovolně nesplní (usnesení vlády č. 56 ze dne 25. ledna 2017).“

Zajímá mě:
Byl tento program vytvořen? Viz usnesení vlády 222 z 11.4.2018 https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAVWJ3402
Vláda schvaluje zajištění finančních prostředků k provedení výkonů rozhodnutí (exekucí) obecných stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu, s navrženým řešením zajištění finančních prostředků ze státního rozpočtu podle současné platné legislativy prostřednictvím programového financování, materiál obsažený v části III čj. 266/18; ukládá ministryni pro místní rozvoj do 30. června 2018 připravit program, jehož prostřednictvím budou financovány výkony rozhodnutí (exekuce) obecných stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu.

Dále mě zajímá: Kolik žádostí o odškodnění MMR ročně vyřídí kladně/záporně – jaký je přesný počet v posledních pěti letech?

Zejména mě zajímá: Kolik jich vyřídilo v loňském roce? Kolik letos? Jak dlouho v průměru trvá vyřízení žádosti?

V souvislosti s výše popsaným případem mě pak zajímá, proč ministerstvo pro místní rozvoj přijímá žádosti a poté dlouho neodpovídá, v tomto konkrétním případě i 15 měsíců? Lidé pak čekají na výsledek řízení a pomohlo by jim neutrácet úspory při marném čekání. Přitom úřad má odpovědět do půl roku.
Existují podobné statistiky týkající se žádostí o odškodnění z jiných ministerstev, zejména Ministerstva spravedlnosti, spolupracuje se na tomto tématu na vládě?“

Z následné písemné odpovědi MMR:
„Jednou ze základních povinností vlastníka stavby podle stavebního zákona je stavbu udržovat po celou dobu její existence. V situaci, kdy vlastníci tyto povinnosti neplní a stavby svým závadným stavem ohrožují své okolí, stavební úřady vydávají na ochranu veřejného zájmu s využitím institutu tzv. zvláštní pravomoci rozhodnutí, kterými je těmto vlastníkům staveb nařizováno neodkladné odstranění stavby, provedení udržovacích prací, provedení zabezpečovacích prací nebo nezbytných úprav na stavbě. Pokud vlastník povinnost v dané lhůtě nesplní, je povinností stavebního úřadu své rozhodnutí vykonat, provést exekuci. Podle zákona náklady nese vlastník stavby. Ne vždy se obci podaří náklady po vlastníkovi vymoci, nebo k výkonu rozhodnutí ani nepřistoupí, zvláště tam, kde se jedná o případy na území jiné obce, která nemá svůj stavební úřad.

Pro upřesnění bych ráda uvedla některé informace. Stavební úřady nejsou orgány státní správy, kromě ministerstva. Obecnými stavebními úřady jsou ze zákona všechny krajské úřady, všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností, všechny pověřené obecní úřady a některé obecní úřady obcí se základní působností. Stavební úřady vykonávají tuto působnost jako působnost přenesenou a na tuto činnost dostávají příspěvek na výkon přenesené působnosti. Léta se hovoří o tom, že tento příspěvek nepostačuje a nepokryje činnosti nejenom vykonávané stavebním úřadem.
Nedostatek finančních prostředků pro výkon funkce stavebního úřadu je letitý problém. V rámci připravované rekodifikace veřejného stavebního práva se diskutují a budou prověřovat různé varianty řešení, například zda má být tak velký počet stavebních úřadů, zda má o každém druhu stavby rozhodovat jiný stavební úřad, zda i nadále má zůstat stavební úřad na obcích, či zda má jít o státní orgány.

V rámci aktuálního řešení Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo pomoc obcím formou programového financování, přestože se nejedná o systémové řešení. Zpracování programové dokumentace mi bylo uloženo usnesením vlády ČR Č. 222 při schůzi vlády konané dne 11. dubna 2018, na které bylo současně schváleno řešení zajistit finanční prostředky ze státního rozpočtu prostřednictvím programového financování s termínem plnění dne 30. června, tj. během necelých tří měsíců. Termín byl splněn a koncem srpna tohoto roku byl program schválen Ministerstvem financí. Programová dokumentace je připravena.

Zpracovaná programová dokumentace 117D07 Podpora výkonů rozhodnutí stavebních úřadů s podprogramem 117D0710 Podpora výkonů rozhodnutí stavebních úřadů vydávaných ve veřejném zájmu“, se navrhuje na období let 2019 až 2021, a v roce 2022 se předpokládá její vyhodnocení.
Současně se předpokládá, že v následném období, tj. od roku 2022, budou existovat jiné nástroje k zajištění financování výkonů rozhodnutí stavebních úřadů a programové financování se k tomuto účelu již nebude využívat. Z uvedeného je zřejmé, že forma programového financování je dočasným „pilotním řešením“ do doby, než dojde k systémovému nastavení proplácení nákladů vynaložených na fyzické zajištění exekucí v rámci chystané rekodifikace veřejného stavebního práva.

Z důvodu, že program ministerstva je pilotním programem, nebude podpora poskytována na všechny typy rozhodnutí vydaných ke splnění povinnosti ve veřejném zájmu a zároveň nebude určena pro jiné než obecné stavby, o kterých rozhodují obecné stavební úřady a kde je ústředním orgánem ministerstvo.
Podpora bude zaměřena na finanční zajištění výkonů rozhodnutí, kterými stavební úřad nařídil vlastníku stavby neodkladné odstranění stavby podle § 135 odst. 1 stavebního zákona a nutné zabezpečovací práce podle § 135 odst. 2 stavebního zákona, včetně případného nařízení vyklizení stavby podle § 140 stavebního zákona, a zároveň je na uvedená rozhodnutí vydán exekuční příkaz. Pro první rok realizace programu nárokovalo ministerstvo ze státního rozpočtu na tento program 60 mil. Kč.

K Vašemu dotazu týkajícímu se odškodňování bych ráda uvedla: MMR je kompetenčně ústředním správním úřadem podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) na úseku územního plánování, územního rozhodování, stavebního řádu a vyvlastnění. Na základě obdržených podání posuzuje oprávněnost podaných žádostí o náhradu škody v součinnosti s Rozhodnutím ministryně č.2/2017 o postupu při vyřizování uplatněných nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Od podání žádosti se MMR vyjádří na základě zjištěných skutečností a vyžádaných podkladů od nižších stavebních úřadů, zda je nárok na náhradu škody, či nemajetkové újmy oprávněný ve lhůtě do 6 měsíců od podání žádosti. Ministerstvo posoudí ročně zhruba 100 žádostí. V roce 2018 se zatím jednalo o 55 žádostí, v roce 2017 ministerstvo posoudilo 93 žádostí, v roce 2016 se posuzovalo 96 žádostí, v roce 2015 pak 87 žádostí a v roce 2014 se jednalo o celkem 92 žádostí.
V průměru trvá vyřízení žádosti 6 měsíců, žádosti se vyřizují v pořadí, v jakém byly na ministerstvo doručeny.
K Vašemu poslednímu dotazu bych ráda uvedla, že k tomuto dotazu se mohu vyjádřit pouze v obecné rovině. Ministerstvu nepřísluší se zabývat konkrétními kauzami, kromě přezkumných řízení, a to v případech, kdy byl u ministerstva učiněn podnět na jejich zahájení.
Jestliže stavební úřad vydal rozhodnutí, kterým nařídil vlastníku stavby odstranění stavby plotu a současně v něm stanovil lhůtu, do kdy musí být stavba odstraněna, pak bylo na vlastníkovi stavby, aby tak učinil. Náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno. Pokud není stavba odstraněna, má správní orgán, který rozhodnutí o nařízení odstranění stavby vydal, možnost se obrátit na exekuční správní orgán. Následně tedy dochází k takzvanému výkonu rozhodnutí. V takovém případě je pak odstranění stavby na příslušném správním úřadu, který jej vykoná na své náklady, které pak dle zákona nárokuje na vlastníkovi stavby. Nedostatek finančních prostředků na realizaci exekucí, jak již jsem uvedla v úvodu tohoto dopisu, je jedním z důvodů, proč k výkonům takových rozhodnutí nedochází. “

___________________________________________________________

Pokud máte pocit, že to není tak úplně odpověď, mám ho též. Doptat se na konkrétní práci bude ještě obtížné – a současně je zajímavé, jak se podaří program v r. 2019 využít. I to budeme sledovat – držíme kurz!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *