Přehled letních výjezdů 

V létě jsem se věnovala zejména získávání zpětné vazby v různých sociálních zařízeních. Jezdila jsem po regionech a sociálních službách. V sekci „V médiích“ odkazuju kompletní práci, kterou odvádím ve Sněmovně i jinde, tudíž obsahuje i následující odkazy.

Tímto článkem tedy upozorňuji, že jednotlivé výjezdy se velmi lišily a teprve jako celek mi zase o něco víc osvětlily, s čím se potýká většina českých a moravských obcí a měst. Bohužel v běžném provozu na tohle užitečné „nahlížení pod pokličku“ téměř nezbývá čas. Tedy alespoň pět reportů níže:

Kadaň je příkladem pro další města ve vzdělávání v problematických lokalitách, pirati.cz, 16.8.2019 (včetně Prunéřova)

Je třeba řešit proplácení dlouhodobé hospitalizace a služby dětských center pro rodiny, pirati.cz, 13.8.2019 (Olomouc)

Pirátští poslanci Olga Richterová a Lukáš Kolářík navštívili zařízení pro sociální služby v jižních Čechách, pirati.cz, 8.8.2019 (České Budějovice, Vodňany)

Olga Richterová jednala v Brně o bydlení a sociálním začleňování, pirati.cz, 31.7.2019

Poslankyně Richterová se setkala s primátorem Kladna a se zástupci neziskových organizací kvůli problematice bydlení a sociální práce, pirati.cz, 17.7.2019

 

Čemu jsem se věnovala v listopadu 2018

Piráti: Politiku českého prezidentavůči Číně je třeba vidět v kontextu čínské transplantační chirurgie, The Epoch Times, 22.11.2018

Byznys s orgány oponentů čínského režimu, blog Aktuálně.cz, 19.11.2018

Jak slavit 17. listopad s radostí, denikreferendum.cz, 17.11.2018

Večerní zprávy – schůzka opozice, Seznamzpravy.cz, čas 7:20, 16.11.2018

Pardubický kraj je průkopníkem transformace v péči o ohrožené děti, pardubicezive.cz, 15.11.2018

Transformace kojeneckých ústavů, ČT, 12.11.2018

V Anglii s poslankyněmi celého světa, blog Aktuálně.cz, 12.11.2018

Česko-německé fórum v Olomouci, diskusni forum.org, další fotografie, 10.11.2018

Setkání MPSV a MZ v kojeneckém ústavu, pirati.cz, 5.11.2018

Bydlení v sociálně vyloučených lokalitách – interpelace premiéra, pirati.cz, 1.11.2018

Mediální výstupy – říjen 2018

Zákon o sociálním bydlení. ČT 24 – 90´, 31.10.2018

Další desetitisíce chudých dostanou potraviny zdarma, novinky.cz, 31.10.2018

Proplácení nemocenské od prvního dne, Blesk.cz, 31.10.2018

Moci slavit svatbu. Ne registraci. – komentář k rovnému manželství, MfDnes, 30.10.2018

Tisková konference Pirátů – karenční doba, ČT24, 30.10.2018

Před stoletím vzniklo Československo, novinky.cz, 26.10.2018

Interpelace premiéra – potravinové banky, PSP ČR, 25.10.2018

K rozpočtu pro rok 2019, sociální infrastruktuře a dětem se znevýhodněním, PSP ČR,  24.10.2018

video: K rozpočtu pro rok 2019, sociální infrastruktuře a dětem se znevýhodněním, PSP ČR,  24.10.2018

Zpráva ze semináře o podpoře dlouhodobých pěstounů, Pirátské listy, 23.10.2018

Pěstouni: Raději řeknou, že na kroužky nemají, než se soudit, Právo, 23.10.2018 a Novinky.cz, 28.10.2018

Máte slovo – Výroky prezidenta k Romům a dávkám, ČT, 18.10.2018

Kauza Mořský koník – Názory bez cenzury, iprima.cz, 6.10.2018

Ozvěny práce v září 2018 v médiích

 

Nedělní Partie: důchody, syrští sirotci, zkrácený pracovní týden – O. Richterová s J. Maláčovou a M. Pekarovou-Adamovou, iprima.cz, 23.9.2018

Čeští vězni si přenášejí žloutenku tetováním i injekcemi, novinky.cz, 23.9.2018

Prý že z opozice nejde nic prosadit, Aktualne.cz, 14.9.2018

Zvýšit životní minimum?, penize.cz, 14.9.2018

Poukázky v hmotné nouzi, stenoprotokol PSP ČR, 12.9.2018

Zneužíváme dávky, nebo stát zneužívá nás? blog Aktuálně 3.9.2018

Výzva Jindřicha Šídla, Seznamzprávy, 3.9.2018

Chcete připomínkovat zákony? Teď je ten čas! Sociální tým.

Asi víte, že jsem členka Výboru pro sociální politiku. Jen některým z vás jsem však měla šanci říct, jak cele mě ta práce pohltila. Ostatně – i proto se teď ozývám: velmi ráda bych konzultovala sněmovní tisky, které mi přicházejí na stůl a jsou z (široké) sociální oblasti. Jde mi  jak o „sanity check“ – názor lidí, co nejsou z oboru – , tak o názor těch, co se různými službami, příspěvky, dávkami, podporou soudržné společnosti a předcházením průšvihů zabývají profesně,. Vše, co se týká exekucí, insolvence, e-neschopenek apod. by navíc rád konzultoval můj pirátský kolega Lukáš Kolářík.
(Další pirátské týmy naleznete zde: https://www.pirati.cz/snemovna/tymy/)
Pokud máte chuť zaklikat témata, u nichž cítíte jistou vášeň, zde je formulář. Nabízíme v zásadě tři úrovně – komentování, „expertování“, pasivní přijímání informací:-).

Příklady, co se na nás v sociální oblasti hned po prázdninách valí:

1)  tisk 160, senátní novela zákona o soc. službách – Příspěvek na péči ve 4. stupni závislosti ve výši 19200,-. Na pirátském fóru rozebírám zde.
2) tisk 224 – návrh A. Juchelky doplácet nedočerpaný rodičovský příspěvek když se narodí další dítě.
3) hojně diskutované tisky 89 a 99 – poukázky v hmotné nouzi, které rozebírám po tématech, nebo v diskuzi na fóru.
4) Také jsem se věnovala zlepšení návrhu zákona o soc. bydlení a důrazu na dostupné bydlení v ČR https://www.socialni-a-dostupne-bydleni.cz/
5) A mnoho dalšího. https://www.pirati.cz/lide/olga-richterova/ – záložka Úkoly
redmine.pirati.cz/lide/olga_richterova záložka Úkoly

Shrnutí

Občas se mi nějaké téma povede uchopit komplexně a bez frází – např. v reakci na Okamurovu kritiku ombudsmanky jsem se docela rozvášnila. (A zde je text)
Nebo kulatý stůl k porodnictví se taky myslím podařil.
 
A jindy hledám postoj zohledňující všechny pohledy, vědecká fakta i společenskou náladu – a budu ráda za zpětnou vazbu. Zatím počítám s konkrétními reakcemi emailem nebo do internetového fóra, případně telefonicky či po facebooku. Na konci prázdnin či v září taky chystám Piratecon, již brzy bližší info!
Na ta témata, jimž se chcete třeba občas i hlouběji věnovat, zde je formulář.
Bude vám vděčná demokracie, já, i členové užšího sociálního týmu.
Nu a poslední informace: Konkrétní kroky Pirátů v problematice lze dohledat na pirati.cz a na tomhle webu olgarichterova.cz. Zde  je i můj otevřený kalendář. A ten  formulář :-). Těším se!

Jaký to je, stát se poslankyní za Piráty?

Pozor, tento příspěvek je osobní a dlouhý. Píšu ho hlavně pro „svoje“ Piráty. Ty, kteří mě znají dlouho, a zajímá je, „jaký to je“ a „proč mě vidí na obrazovce, ale ne v reálu“.

Úvodem chci zdůraznit: pořád cítím obrovskou vděčnost! Je úžasný, že např. nepovedené Plány zlepšování kvality ovzduší, které jsem žalobou napadla coby občanka – komunální zastupitelka, nyní mohu interpelovat jako poslankyně. Přístup k informacím, kancelář, a to, že po sedmi letech mám za veřejnou práci plat a možnost platit úžasnou chůvu – díky za to!

Nicméně realita je přece jen barvitá.

Jak vypadá poslanecká rutina co do plánování času?

V běžné dny mám budík na 6.42, v 8.10 odcházím a jen tak tak stíhám na tramvaj. Do Sněmovny s Melíškem dorazím cca v 8.50, předat a honem do sálu. Jednání jsou od 9 ráno a končí většinou v sedm (tedy po desíti hodinách), ale nedá se to předvídat a musím počítat i s devátou večerní. Většinou domů dorazím v osm nebo čtvrt na devět – a mám tak dvě hodiny na čtyřletého Jeronýma. Když je schůze nebo jednání do večera, je to samozřejmě náročnější. Melichárka navíc cca 2 hodiny denně (v součtu) kojím.

Aktuálně nestíháme projednat předložené zákony v průběhu dvou týdnů a budeme jednat tři týdny ze šesti – jak ukazuje můj veřejný kalendář.  Další dva týdny jsou výbory, což znamená, že končíme zhruba v šest – a já jsem doma v sedm. Poslední, poslanecký, týden si organizuju sama a snažím se v něm stihnout různé semináře a koncepčnější práci. Současně si dávám schůzky se zástupci mnoha organizací a samozřejmě s občany (taky je možné domluvit si se mnou telefonickou schůzku – tj. hovor v pevně daný čas).

A jak vypadá povaha úkolů, které řeším?

Primárně jde o zákony, které přijdou na pořad jednání – tedy zjišťovat podklady a dávat stanoviska k sociální problematice a politice zaměstnanosti. Dál si samostatně volím agendu z téhle oblasti – aktuálně hoří fungování Úřadů práce (kvůli změně v dokladování Příspěvků na bydlení) a za urgentní považuju i to, že se u nás rutinně novorozenci dávají do ústavů např. v Plzni ve fakultní nemocnici; dlouhodobě se pak v Pirátech věnujeme dostupnému bydlení a souvisejícímu bydlení sociálnímu a já to mám na starost. Jako místopředsedkyně mám k tomu zodpovědnost za upgrade strany a trávím s ním tak 5-10 hodin času týdně, minulý týden ale i 15 hodin.
Navíc  se výběrová řízení ukončila až na konci ledna popř. v únoru, tudíž někteří spolupracovníci budou plně volní až od dubna a mnozí nastoupili teprve nedávno. Zatím se tedy leccos zajíždí a mrzí mě to, ale např. vyřizování e-mailů je pořád s prodlevami..

Největší trápení: roztříštěnost informačních kanálů.

Tohle určitě znáte mnozí. V kombinaci s dlouhými pracovními bloky a s těžkou předvídatelností jejich konce, představuje velkou výzvu roztříštěnost komunikačních a informačních kanálů. Jak si poradit s permanentním tříděním a organizováním zpráv a úkolů, které přišly po Facebooku, messengerem, mailem, do sms, vyplynuly z telefonického hovoru, z osobního rozhovoru anebo z podatelny v Redmine? Přišla jsem na svůj osobní systém „vše připisovat na velký papír pro dnešní den“.  Na formát A3 se vejde hrubý harmonogram (ten si plánuju večer předem) a zbyde místo pro vpisky a vynořivší se drobnosti. U větších věcí pracujeme s asistentkami na tom, aby vše plynulo do kalendáře a archiv do Onenote. A pro představu: klidně mi přijde i 80 mailů denně a 30-40 zpráv messengerem, plus diskuze na Facebooku. A současně to je samozřejmě dobře! Díky za to, že jste, že se ozýváte, že po mně chcete řešení ve věcech, které vás trápí a já za ně nesu zodpovědnost a můžu iniciovat změnu.

Na koncepčnější práci je nicméně potřeba klid (srovnejte kalendář).  Různé studie napovídají, že pocit velkého přetížení je důsledek multitaskingu kombinovaného s nutností rozhodovat. Nejvzácnější je pro mě tudíž v posledních měsících plná, soustředěná pozornost, nerušená vrněním telefonu, pohotovostním módem na možné hlasování v plénu,  nebo prostou únavou po mnoha hodinách přepínání z jednoho do druhého.

A z čeho mám radost?

Nejvíc mě těší, že už mám představu, kolik času zabere zorientovat se v určité problematice a zmapovat možné cesty zlepšení (cca měsíc, s plánováním schůzek spíš měsíc a půl). Delší přípravu žádá projekt „finančně dostupné bydlení“ a souvislosti se zákonem o sociálním bydlení. Aktuálně připravuju ve spolupráci s dalšími na květen kulatý stůl ke „svaté hodince“ (o významu první hodiny po porodu) a věnuju se souvislostem vyplácení dávek v hmotné nouzi prostřednictvím poukázek (mj. ve formě spolupředkládání pozměňovacího návrhu zákona). Mou dosavadní práci shrnují tyto mediální výstupy. Za nejdůležitější považuju vytrvalé upozorňování ministryně i dalších na špatnou situaci na Úřadech práce a přípravu pozměňovacího návrhu zákona č. 117/1995 Sb. u změny v paragrafu 25, kterou po měsíční analýze situace považuju za kořenovou příčinu problémů.

Takže: proč se neobjevuju na pražských pirátských setkáních?

Protože jsou kolem osmé večer, a já bývám úplně vyšťavená. A navíc to je doba večerního kojení. Melíškovi je 9 měsíců a postupně samozřejmě začíná jíst, ale ranní a večerní mlíko mu musí vynahradit ten šrumec přes den, a doplnit „denní dávku maminky“.

Ještě jednou díky za podporu, snažím se vše dělat s nejlepším vědomím a svědomím – a třeba vás napadne, jak se do mé gesce zapojit, mít aktivní spoluúčast a přidat ruku k dílu. Budu moc ráda. Zdůrazňuju ale: nemůžu se věnovat všemu. Podněty sbírám – a prioritizuju.

Zatím nabízím zmíněné schůzky v kanceláři i po telefonu, a plánuju návštěvu pirátských akcí – chystám se do Prostějova a Hradce Králové na květen. I takhle vypadá realita toho, jaký to je stát se poslankyní ve straně, která chce soudržnou společnost. Společnost, v níž poslanci mohou přispět k tomu, ať jde život prožít s radostí a ne jen „probojovat a prosoutěžit“:-).

 

Poslanecký report č. 4 – únor

Tentokrát přehled stručněji, únor byl nabitý i navzdory týdnu dovolené:

Agenda dostupného bydlení: 22.2.2018 se pod organizační záštitou mých asistentek konala malá konference,  TZ zde: Piráti připravují ve spolupráci s experty legislativu k sociálnímu bydlení,

Téma potravinových bank: Piráti zvou na nedělní guláš zdarma a vyzývají k pomoci potravinovým bankám, 15.2.2018

Zjišťování informací od terénních sociálních pracovníků k situaci na Úřadech práce: Setkání s poslankyní Richterovouwww.maltezskapomoc.cz, 12.2.2018

Přijetí usnesení k Úřadům práce na Výboru pro sociální politiku: Richterová: Piráti usilují o zlepšení neutěšené situace na úřadech práce, 11.2.2018

Špatné ovzduší a žaloba na Ministerstvo životního prostředí: Program zlepšování kvality ovzduší pro Prahu dnes zrušil soudFrank Bold , 8.2.2018

Pirát odborář: Rozhovor s Lukášem Marešem: Moderní odbory versus ROH,  2.2.2018

Výběr ze schůzek: APODAC (porodnictví), Parent project (péče o osoby trvale odkázané na péči druhých), K. Šlechtová – k agendě bydlení, zákonu o soc. bydlení a SFRB.

A samozřejmě účast na Výborech, Komisi pro rodinu a Jednání Sněmovny.

Fotoblog – Inaugurace prezidenta

První akce, kde jdu špalírem vojáků nahoru po schodišti k místům historických událostí. I dnešní inaugurace prezidenta bude zmíněna v učebnicích. 8.3.2018, druhé funkční období Miloše Zemana. Sály, zrcadla, rozlehlé chodby s tapisériemi. Cestou tam jsem se neudržela a udělala pár fotek. Ve Vladislavském sále měli náš dav dobře zorganizovaný, a při úvodním husitském chorálu na mě dolehlo, že to místo stavěli před 500 lety. Svorníky ve stropu jako spojnice mezi rokem 1490 a 2018. Uvědomila jsem si i to, s kým vším tam dnes jsem. Tolik lidí důležitých pro další směřování naší země na jednom místě.

 

Pak začal staronový prezident svůj projev a pořád jsem si říkala: ano, tohle je obřad. Symbol. Možnost se povznést a podívat na všední dění z nadhledu. A najednou slyším: Bakala, OKD, HN, Respekt, Česká televize, Aktuálně, neziskovky, aktivisti, fuj. Pár lidí odešlo. Já ztuhla. S Piráty jsme se na sebe smutně podívali. Takže zpátky z majestátní minulosti do zaplivanýho sklepa. Ani slovo o médiích pod vlivem Agrofertu, ani zmínka o důležitosti médií veřejné služby. Pachuť z toho, když prezident jedním dechem říká, že chce být pro všechny, a druhým aktivisty staví proti občanské angažovanosti a participaci.

A přes uličku ode mě Martin Nejedlý, vedle něj nákladná krasavice s kožešinou kolem krku. Fotku nemám. Jen silnou emoci, jak se na závěr oba usmívají a tleskají, a naše dvě řady mají ruce sepjaté a vážně hledí na toho starého pána, který má na své nemocné nohy boty placaté jako ploutve a přesto plive síru a hněv. I jemu ale přeju pěkný MDŽ. Ve Sněmovně nám aspoň připravili rozkošnej dort.

Dýcháme zplodiny, navzdory milionům za Plány zlepšování kvality ovzduší

Chci, aby každý z nás dýchal o něco čistší vzduch

Chci, abychom dýchali čistší vzduch. Pomoci měl “Plán zlepšování kvality ovzduší aglomerace Praha”.  Ministerstvo životního prostředí tímto dokumentem chtělo přispět ke kvalitnějšímu ovzduší v hlavním městě. Jenže text opatření byl vágní, nevedl ke konkrétním krokům, a navíc nestačí. Proto jsem v r. 2016 spolu s dalšími Ministerstvo, které nákladné Plány zadalo k vypracování, zažalovala.

Jaká místa jsou v Praze co se vzduchu týče opravdu špatná, i když třeba čichatelně nesmrdí? Vizte imisní mapu.

Jak rozhodly soudy?

Prvoinstanční soud nejprve věc zamítnul. Druhá instance dala za pravdu žalobě primárně vypracované organizací FrankBold, která zastupovala i mne jako obyvatelku jedné z nejšpinavějších částí Prahy. Nový plán musí být konkrétnější, a Praze musí doopravdy pomoci. Kdo se chcete seznámit s průběhem procesu podrobněji, čtěte zde.

Piráti se ovzduší věnují systematicky: ve spolupráci s dalšími poslanci naše předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová podala pozměňovací návrhy ve věci lokálních topenišť (aby starostové mohli místně zakázat spalování nekvalitního hnědého uhlí, podobný zákon funguje leckde u našich sousedů) a ve věci výjimek pro uhelné elektrárny (aby musely dodržet limity znečištění do r. 2021 a výjimky nebyly prodlouženy – uhelné elektrárny mohou za cca 30 % znečištění polétavým prachem a ten má dolet 30-40 km). Teplárny v zájmu cen tepla výjimky mít mohou. 13.3.2018 pořádá D. Balcarová seminář k legislativě související s ochranou ovzduší – pro odbornou veřejnost.

Ale zpátky k Plánům zlepšování kvality ovzduší: stály spoustu peněz a promrhalo se několik let. Kdo ponese odpovědnost?  To mě nyní zajímá primárně. Podala jsem proto žádost o informace v tomto znění:

Dobrý den, vážený pane ministře životního prostředí,

zasílám Vám dle zákona 106/1999 Sb. dotaz ke zrušeným Plánům pro zlepšování kvality ovzduší aglomerace Praha, Ostrava a pro Zónu Severozápad.

Soudy rozhodly, že pro jednotlivé regiony Plán neplní svůj zákonem předepsaný cíl, a proto je z větší části zrušen a musí být vypracován znovu.

Žádám o informaci, kdo ponese odpovědnost a jakou za

a) nezapracované připomínky veřejnosti, která je podávala ve stanovený čas v roce 2016
b) aktuální finanční zátěž na soudní řízení
c) náklady na vypracování Plánů, které nyní budou významně navýšeny

Dále žádám o informaci
c) kolik jsou dosavadní náklady na právní zastupování a soudy ve věci těchto Plánů
d) kolik přesně činily původní náklady na vypracování Plánů
e) jakou částku bude podle Vašich předpokladů stát náprava Plánů

Děkuji.

Závěrem motto: Neřešme jen ekonomiku, ale i zdraví lidí! Uvidíme, že ve výsledku ušetříme.

A ještě bonusově: má smysl se ozvat! Děkuju za profesionální právní podporu organizaci FrankBold. A díky všem za hlasy pro Piráty: Když jsem se do téhle věci pouštěla, byla jsem komunální zastupitelka. Teď mohu v případě neuspokojivé odpovědi interpelovat pana ministra z Parlamentu. Díky za to!

Ohrožené maminky musí dostávat úplné informace o přechodných pěstounech

Na čtvrteční jednání sněmovny (1.3.2018) jsem měla připravenou interpelaci k dětským centrům (tedy přejmenovaným kojeneckým ústavům). Bohužel jsem nebyla vylosována na některé z předních míst a tak se do času určeného interpelacím nevešla. S panem ministrem Vojtěchem jsem si nicméně promluvila alespoň při odchodu z jednacího sálu a slíbila jsem mu poslat podklady, které jsem za poslední týdny nashromáždila.

V sobotu 3.3. vyšel i článek v deníku Právo.

Následuje  můj popis současné situace založený na řadě podnětů z terénu, od pěstounů i pracovníků zdravotnických zařízení, doplněný o tři přílohy. V závěru článku naleznete také předchozí odpověď ministerstva ohledně jeho postoje k dětským domovům.

Dopis z 3.3.2018: Informace pro ministra zdravotnictví ohledně ohrožených dětí:

1) V některých regionech ČR se i malé děti stále ve velkém umisťují do dětských center (tedy kojeneckých ústavů) namísto do péče přechodných pěstounů (ač jich je dostatek, viz Seznam pěstounů PPPD). Jak to,  že rodiče, kteří o své dítě po jeho narození nechtějí nebo nemohou pečovat, rozhodují o svěřování dětí do ústavních zařízení? Jednu z příčin vidíme v tom, jaké informace ohrožené maminky dostávají přímo v porodnicích.

Jak vypadá situace v terénu: Rodiče, kteří po porodu nechtějí nebo nemohou pečovat, leckde dostanou jen formulář žádosti o umístění do dětského centra. A i v těch případech, kdy dostanou informaci o možnosti přechodné pěstounské péče, často neobdrží vysvětlení, co pro ně přechodná pěstounská péče znamená, tedy že mohou dítě navštěvovat stejně jako v ústavu, a že hlavním cílem zůstává návrat do biologické rodiny a schopnost navazovat trvalé citové vazby v budoucnu. Potíž je i v tom, když rodiče nedostávají informace o tom, jaké jsou negativní dopady pobytu v dětských centrech pro jejich malé děti. Komunikace ze strany některých nemocnic a OSPODů pak výrazně preferuje dětská centra.

2) Cílem Vaším i mým je snížit počet malých dětí do 3 let v ústavních zařízeních na naprosté minimum (jak píšete např. ve svém dopise č.j. 6246/2018 – 4/NZ) . K tomu však musí stát poskytnout podporu a součinnost. Fakultní nemocnice v Plzni je příkladem zařízení, z něhož naprostá většina novorozenců směřuje do dětského centra. Takový postup přitom není v nejlepším zájmu dítěte. Dokládá to i rozhodnutí soudu (Příloha 1), který řešil případ, kdy si maminka přála umístění novorozence do Dětského Centra v Krči, ale městská část to napadla, že dítě má jít do přechodné pěstounské péče – odvolání vyhrála MČ. V usnesení je:
„Odvolací soud je veden názorem, že při rozhodování o nezletilém dítěti je vždy třeba mít na paměti v prvé řadě zájem nezletilého dítěte a ostatní zájmy, v tomto případě i zájem matky, jsou druhořadé, proto lze k nim přihlížet až podpůrně. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že zájmem nezletilé je, aby jí byla věnována individuální maximální péče, na což v tomto okamžiku jsou volně připraveni vybraní pěstouni……“

3) Argument, že novorozenci s abstinenčním syndromem (neonatální abstinenční syndrom) a jeho následnými dozvuky mají lepší šance na přežití a dobrý následný vývoj při péči jedné pečující osoby, může rozvést řada lékařů. Co je podstatné: při počátečních život ohrožujících stavech sice dítě musí být v nemocnici, už by mu ale nesmírně pomohla přítomnost přechodného pěstouna (tj. pečující osoby – a na zdravotnický personál by zbyly léčebné úkony). 

Pěstouni s dětmi mohou nastoupit jako doprovod při hospitalizaci.
V okamžiku, kdy je dítě propuštěno z nemocnice do dětského centra, je dítě už v takovém zdravotním stavu, ve kterém může být stejně tak propuštěno do domácího ošetřování. Po propuštění do domácí péče se pěstouni řídí doporučeními lékaře, většinu vyšetření i zákroků stačí zajišťovat ambulantně. Navíc: v dětských centrech bývají lékaři do 15h odpoledne – při akutních stavech jezdí s dětmi do nemocnice stejně jako pěstouni.

4) Velmi apeluji, abyste se zasadil o úplné informování ohrožených maminek ve FN Plzeň i jinde. Prvním krokem je, aby vedle Žádosti (Příloha 2) a Informovaného souhlasu (Příloha 3) obdržely i úplné informace o přechodném pěstounství. Bohužel čísla ukazují, že je velký rozdíl mezi nemocnicemi a že jde o celkové nastavení pracoviště, které ovlivňuje posudky lékařů a stanoviska, zda dítě může jít k pěstounům, nebo nikoli. FN Plzeň oficiálně říká, že „v případě, že máme miminko, které směřuje do pěstounské péče, ve většině případů překládáme do DC a odtud se posléze vše komplexně řeší. Tento přesně definovaný postup, obsahující i zpětnou vazbu, bychom ve spolupráci s DC i nadále rádi zachovali,“ říká mluvčí FN Plzeň Ing. Bc. Andrea Mašínová. To je ale v rozporu se zájmem dítěte.

 Dětská centra mají dnes velmi vysoké procento dětí, které jsou tam na tzv. „dobrovolném“ pobytu. Vyžadovaný souhlas rodiče s umístěním dítěte do ústavního zařízení ale ve svém principu odporuje ochraně zájmů dítěte (viz výše uvedené rozhodnutí soudu), a to i v případech, kdy rodič se svěřením do ústavního zařízení souhlasí. 
5) Velmi důležitá je i doba, kterou malé děti v ústavu stráví: např. z DC Plzeň je velmi dlouhá doba k předání do pěstounské péče i poté, co pominou „zdravotní indikace“ (byť je tento důvod k umístění do DC nadužívaný, viz bod 3).
Upřímně žádám o informování, jaké konkrétní kroky MZ podnikne ke snížení počtu dětí v dětských centrech a jak podpoří umisťování dětí do pěstounské péče i v případě spolupráce mezi FN Plzeň a tamním dětským centrem.
A jaký názor má ministerstvo na dětská centra a dětské domovy k únoru 2018?
Přílohy:
PS:
Připravujeme Pirátský zpravodaj z Parlamentu a o Praze 10: chcete dostávat  zprávy o naší práci, cca 1x měsíčně? Hlaste se k odběru přes formulář, nebo na e-mail!