Ohrožené maminky musí dostávat úplné informace o přechodných pěstounech

Na čtvrteční jednání sněmovny (1.3.2018) jsem měla připravenou interpelaci k dětským centrům (tedy přejmenovaným kojeneckým ústavům). Bohužel jsem nebyla vylosována na některé z předních míst a tak se do času určeného interpelacím nevešla. S panem ministrem Vojtěchem jsem si nicméně promluvila alespoň při odchodu z jednacího sálu a slíbila jsem mu poslat podklady, které jsem za poslední týdny nashromáždila.

V sobotu 3.3. vyšel i článek v deníku Právo.

Následuje  můj popis současné situace založený na řadě podnětů z terénu, od pěstounů i pracovníků zdravotnických zařízení, doplněný o tři přílohy. V závěru článku naleznete také předchozí odpověď ministerstva ohledně jeho postoje k dětským domovům.

Dopis z 3.3.2018: Informace pro ministra zdravotnictví ohledně ohrožených dětí:

1) V některých regionech ČR se i malé děti stále ve velkém umisťují do dětských center (tedy kojeneckých ústavů) namísto do péče přechodných pěstounů (ač jich je dostatek, viz Seznam pěstounů PPPD). Jak to,  že rodiče, kteří o své dítě po jeho narození nechtějí nebo nemohou pečovat, rozhodují o svěřování dětí do ústavních zařízení? Jednu z příčin vidíme v tom, jaké informace ohrožené maminky dostávají přímo v porodnicích.

Jak vypadá situace v terénu: Rodiče, kteří po porodu nechtějí nebo nemohou pečovat, leckde dostanou jen formulář žádosti o umístění do dětského centra. A i v těch případech, kdy dostanou informaci o možnosti přechodné pěstounské péče, často neobdrží vysvětlení, co pro ně přechodná pěstounská péče znamená, tedy že mohou dítě navštěvovat stejně jako v ústavu, a že hlavním cílem zůstává návrat do biologické rodiny a schopnost navazovat trvalé citové vazby v budoucnu. Potíž je i v tom, když rodiče nedostávají informace o tom, jaké jsou negativní dopady pobytu v dětských centrech pro jejich malé děti. Komunikace ze strany některých nemocnic a OSPODů pak výrazně preferuje dětská centra.

2) Cílem Vaším i mým je snížit počet malých dětí do 3 let v ústavních zařízeních na naprosté minimum (jak píšete např. ve svém dopise č.j. 6246/2018 – 4/NZ) . K tomu však musí stát poskytnout podporu a součinnost. Fakultní nemocnice v Plzni je příkladem zařízení, z něhož naprostá většina novorozenců směřuje do dětského centra. Takový postup přitom není v nejlepším zájmu dítěte. Dokládá to i rozhodnutí soudu (Příloha 1), který řešil případ, kdy si maminka přála umístění novorozence do Dětského Centra v Krči, ale městská část to napadla, že dítě má jít do přechodné pěstounské péče – odvolání vyhrála MČ. V usnesení je:
„Odvolací soud je veden názorem, že při rozhodování o nezletilém dítěti je vždy třeba mít na paměti v prvé řadě zájem nezletilého dítěte a ostatní zájmy, v tomto případě i zájem matky, jsou druhořadé, proto lze k nim přihlížet až podpůrně. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že zájmem nezletilé je, aby jí byla věnována individuální maximální péče, na což v tomto okamžiku jsou volně připraveni vybraní pěstouni……“

3) Argument, že novorozenci s abstinenčním syndromem (neonatální abstinenční syndrom) a jeho následnými dozvuky mají lepší šance na přežití a dobrý následný vývoj při péči jedné pečující osoby, může rozvést řada lékařů. Co je podstatné: při počátečních život ohrožujících stavech sice dítě musí být v nemocnici, už by mu ale nesmírně pomohla přítomnost přechodného pěstouna (tj. pečující osoby – a na zdravotnický personál by zbyly léčebné úkony). 

Pěstouni s dětmi mohou nastoupit jako doprovod při hospitalizaci.
V okamžiku, kdy je dítě propuštěno z nemocnice do dětského centra, je dítě už v takovém zdravotním stavu, ve kterém může být stejně tak propuštěno do domácího ošetřování. Po propuštění do domácí péče se pěstouni řídí doporučeními lékaře, většinu vyšetření i zákroků stačí zajišťovat ambulantně. Navíc: v dětských centrech bývají lékaři do 15h odpoledne – při akutních stavech jezdí s dětmi do nemocnice stejně jako pěstouni.

4) Velmi apeluji, abyste se zasadil o úplné informování ohrožených maminek ve FN Plzeň i jinde. Prvním krokem je, aby vedle Žádosti (Příloha 2) a Informovaného souhlasu (Příloha 3) obdržely i úplné informace o přechodném pěstounství. Bohužel čísla ukazují, že je velký rozdíl mezi nemocnicemi a že jde o celkové nastavení pracoviště, které ovlivňuje posudky lékařů a stanoviska, zda dítě může jít k pěstounům, nebo nikoli. FN Plzeň oficiálně říká, že „v případě, že máme miminko, které směřuje do pěstounské péče, ve většině případů překládáme do DC a odtud se posléze vše komplexně řeší. Tento přesně definovaný postup, obsahující i zpětnou vazbu, bychom ve spolupráci s DC i nadále rádi zachovali,“ říká mluvčí FN Plzeň Ing. Bc. Andrea Mašínová. To je ale v rozporu se zájmem dítěte.

 Dětská centra mají dnes velmi vysoké procento dětí, které jsou tam na tzv. „dobrovolném“ pobytu. Vyžadovaný souhlas rodiče s umístěním dítěte do ústavního zařízení ale ve svém principu odporuje ochraně zájmů dítěte (viz výše uvedené rozhodnutí soudu), a to i v případech, kdy rodič se svěřením do ústavního zařízení souhlasí. 
5) Velmi důležitá je i doba, kterou malé děti v ústavu stráví: např. z DC Plzeň je velmi dlouhá doba k předání do pěstounské péče i poté, co pominou „zdravotní indikace“ (byť je tento důvod k umístění do DC nadužívaný, viz bod 3).
Upřímně žádám o informování, jaké konkrétní kroky MZ podnikne ke snížení počtu dětí v dětských centrech a jak podpoří umisťování dětí do pěstounské péče i v případě spolupráce mezi FN Plzeň a tamním dětským centrem.
A jaký názor má ministerstvo na dětská centra a dětské domovy k únoru 2018?
Přílohy:
PS:
Připravujeme Pirátský zpravodaj z Parlamentu a o Praze 10: chcete dostávat  zprávy o naší práci, cca 1x měsíčně? Hlaste se k odběru přes formulář, nebo na e-mail!

Koho chci za prezidenta?

V příštím týdnu se bude konat druhé kolo druhé přímé volby prezidenta České republiky. Její výsledek výrazně ovlivní další směřování naší republiky. Co si o tom myslím já osobně?

  • Pojďme všichni k volbám! I když nám žádný kandidát nepřijde ideální, sledujme, jak se chová.  Jaký člověk je, se ukazuje i na jeho okolí. Chtějme prezidenta, který se neobklopuje obskurními postavičkami, které se předhánějí v patolízalství. Tiskového mluvčího Ovčáčka už neberou vážně ani desetileté děti a parodie na něj plní internet. Z Mynáře postupně leze, co všechno vlastní (stamiliony hezky popsány například zde), naopak nikdo neví, kdy bude vlastnit to zásadní pro funkci kancléře – bezpečnostní prověrku. A tajemná Nejedlého postava napojená na Rusko (zajímavé čtení zde) to vše „jistí“.
  • Chtějme od našeho prezidenta slušnost a důstojnost. Nejde jen o vrávorání nad korunovačními klenoty, ale hlavně o zášť a nenávist, kterou by šířit fakt neměl. Lživé inzeráty špinící protikandidáty do férové kampaně taky nepatří.
  • Chtějme prezidenta, který se nebojí přiznat chybu a umí se za svá pochybení omluvit. Zejména, když to po něm žádá soud. Prezidenta, který umí respektovat jiný názor, než ten svůj a  neuráží svobodná média jen proto, že mu nepoklonkují.
  • A závěrem: neméně důležité je třeba i prosté transparentní financování kampaně (nebo naopak nejspíš financování zbrojařskou lobby – to nikdy nevěstí nic dobrého) nebo otevírání či přivírání dveří tajným službám (u Zemana jde hlavně o Rusko – viz Mynář výše – a Čínu, viz CEFC).

Nakonec pro inspiraci přikládám odkaz na anketu, jak volí Piráti – moje volba je v souladu s většinou:

Současně ale není zřetelná podpora pro to vydat oficiální stanovisko, ba naopak:

I když já osobně a většina dalších členů Pirátů bude volit J. Drahoše, není to důvod pro to, abychom oficiální podporou deklarovali ztotožnění s jeho politikou a vlastně by to ani nebylo fér: vždyť pro někoho jsou Piráti určitě i odrazující. Občanský kandidát může mít mou podporu osobní, ale ne celostranickou. Těch cca 12 % členů Pirátů, kteří budou volit Zemana anebo volit nepůjdou, mají svůj důvod a své motivace, které respektuju, a dalších necelých 60 %, kteří nechtějí dát oficiální záštitu, též.

Stanovisko Pirátů před prvním kolem také vyzývalo k vyhodnocování argumentů a osobní zodpovědnosti.

Takže ještě jednou: na viděnou u uren a bavme se o podstatě věci!