Přehled letních výjezdů 

V létě jsem se věnovala zejména získávání zpětné vazby v různých sociálních zařízeních. Jezdila jsem po regionech a sociálních službách. V sekci „V médiích“ odkazuju kompletní práci, kterou odvádím ve Sněmovně i jinde, tudíž obsahuje i následující odkazy.

Tímto článkem tedy upozorňuji, že jednotlivé výjezdy se velmi lišily a teprve jako celek mi zase o něco víc osvětlily, s čím se potýká většina českých a moravských obcí a měst. Bohužel v běžném provozu na tohle užitečné „nahlížení pod pokličku“ téměř nezbývá čas. Tedy alespoň pět reportů níže:

Kadaň je příkladem pro další města ve vzdělávání v problematických lokalitách, pirati.cz, 16.8.2019 (včetně Prunéřova)

Je třeba řešit proplácení dlouhodobé hospitalizace a služby dětských center pro rodiny, pirati.cz, 13.8.2019 (Olomouc)

Pirátští poslanci Olga Richterová a Lukáš Kolářík navštívili zařízení pro sociální služby v jižních Čechách, pirati.cz, 8.8.2019 (České Budějovice, Vodňany)

Olga Richterová jednala v Brně o bydlení a sociálním začleňování, pirati.cz, 31.7.2019

Poslankyně Richterová se setkala s primátorem Kladna a se zástupci neziskových organizací kvůli problematice bydlení a sociální práce, pirati.cz, 17.7.2019

 

Web – pomocník pro orientaci v džungli sociálního systému

Asi jste už viděli, ale pokud ne – je to zhruba měsíc, co běží náš nový web – pomocník pro orientaci v sociálním systému.

Najdete jej zde.

Video pozvánka je k prohlédnutí tady.

Web se budeme snažit průběžně aktualizovat. Přijdete-li tedy na něco, co vám na stránkách chybí, nebo co je špatně, dejte vědět – doplníme, opravíme. Díky všem, kteří už se ozvali, postupně doplňujem, co lze. Budeme rádi, když  web využijete, ať už osobně, nebo třeba na úřadech, kde působíte.

Piráti uspořádali Piratecon k sociálnímu bydlení

Záznam a další materiály z akce najdete na odkazech níže:

prezentace/přednášky

panelová diskuze

prezentace v pdf zde

 

Akci popisujeme na stránkách pirati.cz

Celý text článku  k dispozici i zde:

Praha, 13. ledna 2019 – Pravidelná setkání Pirátů k zásadním politickým tématům s názvem Piratecon probíhají i v roce 2019. Již tento víkend se za účasti poslankyně Olgy Richterové, senátora Lukáše Wagenknechta a radního pražského magistrátu Adama Zábranského setkaly desítky Pirátů, sympatizantů a odborníků, které zajímá problematika sociálního bydlení. Podtitul sobotního setkání v Pirátském centru v Praze zněl „Bydlení je klíč k důstojnému životu“ a tématem byla práce zastupitelů v obcích, které potřebují řešit situaci lidí v bytové nouzi a lidí ohrožených ztrátou bydlení.

Úvodního slova se ujala Olga Richterová, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku. Zmínila, že velká potíž se zajištěním standardního bydlení se nedotýká jen úzké skupiny občanů, ale statisíců lidí: „Podle odhadu ministerstva pro místní rozvoj a Agentury pro sociální začleňování by bydlení s určitou podporou potřebovalo až 65 tisíc domácností, což je kolem čtvrt milionu občanů v nepříznivé životní situaci. I proto se tomuto tématu dlouhodobě věnuji. Sdílení zkušeností z obcí, které s podporu bydlení pro ty nejpotřebnější už začaly, pomůže dalším, kde si třeba nebyli jistí, jak to přesně funguje.“

Adam Zábranský, který na Richterovou navázal, upozornil, že s problémy se potýká i hlavní město: „Praha si uvědomuje potřebu nastavení nových pravidel v oblasti nakládání s bytovým fondem, a to zejména s ohledem na kritický nedostatek tzv. sociálního bydlení, nemluvě o špatné dostupnosti bydlení obecně.“

Zástupci Platformy pro sociální bydlení se postarali o metodický úvod do sociální problematiky. Poté byl představen mezinárodně oceněný projekt sociálního bydlení v Ostravě. Navázala prezentace, jak na založení kontaktního centra pro bydlení a nechyběl ani zástupce Armády spásy coby provozovatele sociální služby pro podporu bydlení. Další účastníci probírali možné způsoby financování podobných projektů. Zazněly i informace o důsledcích absence funkčního systému sociálních a krizových bytů navázaných na síť služeb. Čísla jsou alarmující – pohybují se v řádu miliard korun. Odpoledne následovala diskuse, ve které účastníci cílili své dotazy už na konkrétní řešení či problémy obcí či městských částí, ve kterých sami působí.

„Jsem ráda, že na akci dorazili jak představitelé odborné veřejnosti, tak zastupitelé a radní napříč republikou – od Tábora po Ostravu. Je v zájmu celé naší společnosti předcházet tomu, aby lidé v obtížných životních situacích nepadli až na dno a třeba neztratili domov úplně. Dnes se podpora v bydlení pouze supluje prostřednictvím příspěvků a dávek, celkové náklady pro stát budou v systému fungujících kontaktních míst pro bydlení, sociálních bytů a provázanosti služeb patrně výrazně nižší, a naopak větší jistota chudších lidí, že nejsou existenčně ohrožení, pomůže všem,“ uzavřela Richterová.

Program akce

Interpelace na téma vymáhání rozhodnutí stavebních úřadů

Jedním z častých podnětů občanů jsou různá upozornění na nečinnost úřadů nebo dlouhé lhůty pro vydání rozhodnutí. Zkrátka zdlouhavá nebo žádná reakce správního orgánu. Obzvlášť palčivé je, že pro občany promeškání lhůt mívá i velké finanční dopady. S takovým podnětem za mnou přišla paní, které soused postavil plot na jejím pozemku – a zvětšil si tak ten svůj.

Protože paní měla i stanovisko kanceláře veřejného ochránce práv, jako poslední nástroj, co dělat, přišla na řadu moje interpelace paní ministryně Dostálové ohledně vymáhání rozhodnutí stavebních úřadů.

Znění interpelace:
„Jsem velice ráda, že přišla paní ministryně. Stručně shrnu, o co se mi jedná. Dostávám podněty od občanů týkající se vymáhání rozhodnutí stavebních úřadů. Jde o to, že často, jak popisuje i zpráva veřejného ochránce práv, stavební úřady nevymáhají splnění svých rozhodnutí vydávaných ve veřejném zájmu, a to proto, že na to obcím chybějí peníze. A nyní tato nevykonaná rozhodnutí projednávala i vláda. Bylo přijato usnesení v dubnu tohoto roku na vytvoření programu, který by právě zajistil finanční prostředky k provedení výkonů. Do 30. června 2018 měl být program připraven.

Jelikož paní ministryně byla ministryní už několik měsíců, tak se domnívám, že 28. června je ideální čas se zeptat, jak tenhle program na tom je. A zároveň to celé taky trošku souvisí s odpovědností státu za různé škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. V těchto věcech lidé podávají žádosti o odškodnění na MMR. Takže moje související otázka ještě je, kolik je těchto žádostí ročně vyřizováno kladně, záporně. Jak to zhruba v posledních pěti letech vypadá? A jak dlouho v průměru takové vyřízení žádosti o odškodnění trvá?

Já jsem zažila konkrétní příklad, kdy paní dostala odpověď až po patnácti měsících, na kterou čekala, kterou urgovala, stále jí byla přislibována. A potom bylo odškodnění zamítnuto. Kdyby nečekala těch patnáct měsíců, tak by nevyčerpala finanční prostředky, mohla by se třeba bránit soudně. Jde o to, zda se takhle dlouhé trvání odpovídání děje běžně? (Předsedající upozorňuje na čas.) Nebo jak to probíhá na MMR? Děkuji.“

Odpověď paní ministryně Dostálové:
„Vážená paní poslankyně, já bych mohla být velmi stručná, protože bych mohla sdělit, že programová dokumentace je připravena, ale samozřejmě si myslím, že si to zaslouží delší odpověď. Jenom pro objasnění, jde o dotační titul na výkon rozhodnutí, protože podle stavebního zákona je povinností stavebního úřadu v určitých situacích nařídit vlastníkovi stavby neodkladně odstranit stavbu, provést údržbu, provést zabezpečovací práce a tak dále. Zároveň ze zákona má samozřejmě stavební úřad možnost nárokovat to po vlastníkovi nemovitosti. Pokud neposlouchá, to znamená, nereaguje na výzvy stavebního úřadu, může stavební úřad udělovat pokutu, a to opakovaně až do výše 200 tisíc. A pokud ani po těchto pokutách není žádná reakce, tak je nařízena takzvaná exekuce od stavebního úřadu a následně výkon rozhodnutí jde na vrub obce. A tady jsme se právě dostávali do problému, kde obce se na mě skutečně obracely s tím, že mají černé stavby, a tak dále, a tak dále, ale nemají zdroje na to, aby stavby odstraňovaly.

Proto tedy ministerstvo přišlo vlastně s návrhem na to, aby se otevřel dotační titul na Ministerstvu pro místní rozvoj. V této aktivitě ho podpořila vláda, a jak už paní poslankyně správně říkala, uložila nám zpracovat programovou dokumentaci, která je připravena. Bude spuštěn dotační program spolu s ostatními dotačními programy v říjnu letošního roku a alokovaná částka tam bude zhruba 60 až 100 milionů korun. Samozřejmě čekáme ještě na finální potvrzení vyjednávání o rozpočtu, ale předpokládáme v tomto rozmezí.

Co se týká druhé otázky, skutečně ministerstvo je kompetenčně ústředním a správním úřadem podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci na úseku územního rozhodování a stavebního řádu a vyvlastnění. Tam samozřejmě podané žádosti vyřizujeme na odboru 83, to znamená, skutečně musíme každou žádost prověřit na základě zjištěných skutečností, vyžádaných dokladů nižších stavebních úřadů, protože tam samozřejmě prioritně musí konat stavební úřad, potom nadřízený stavební úřad, což je krajský úřad v případě obecních stavebních úřadů, a následně to jde samozřejmě na Ministerstvo pro místní rozvoj. Ta lhůta je šest měsíců. To znamená, pokud je to samozřejmě delší doba, že je vždycky potřeba řešit konkrétní příklad, protože občas se opravdu stává, že musíme dožádat doplnění, protože jsou tam věci, a to se přerušuje ta lhůta. A obvykle se nám stává, že nám třeba někdo napíše, že to trvá šestnáct měsíců, ale ve finále skutečně ministerstvo lhůtu šest měsíců plní, protože do toho nezapočítávají lhůty na doplnění.

A ptala jste se na konkrétní počty. Zhruba to je ročně kolem 90 žádostí. Rok 2018 – zatím do dnešního dne 50 žádostí, rok 2017 – 87 žádostí, rok 2016 – 90 žádostí, rok 2015 – 86 žádostí.“

Můj doplňující dotaz:
„Děkuji moc. Jenom velice rychle. Postřehla jsem, že jste říkala, že ty lhůty většinou dodržujete, a zajímalo by mě, jestli se je daří dodržet vždycky, nebo jestli přece jenom máte nějaká čísla, že někdy ty lhůty překročeny bývají.“

Odpověď:
„Tak já se tedy musím opravdu doptat u nás na ministerstvu, protože v podkladech mně kolegové napsali: MMR lhůty dodržuje. Ale já to skutečně zjistím, jestli tam není nějaký případ, kdy jsme tu lhůtu nedodrželi, abychom byli opravdu přesní.“
___________________________________________________________

Uplynulo několik měsíců.

A jelikož odpověď dlouho nepřicházela, poslala jsem dotaz ministerstvu písemně, pro připomenutí se znovu popsanou událostí, od které jsem se na začátku odpíchla:
„Přišla ke mně do kanceláře starší paní, kterou trápí dost neuvěřitelná situace: už v r. 2009 se obrátila na stavební úřad kvůli sousedově umístění plotu. Byl postaven na jejím pozemku. R. 2012 ho nechala odstranit, soused vzápětí postavil plot nový. R. 2013 stavební úřad nařídil odstranění stavby. Přesto (i dle zprávy veřejného ochránce práv, kterou mám k dispozici) ten plot dnes, v roce 2018, stále stojí.

Zpráva veřejného ochránce zpráv, cituji: „Stavební úřady nevymáhají splnění svých rozhodnutí vydávaných ve veřejném zájmu (nařízení údržby staveb ohrožujících okolí například i zřícením, provedení zabezpečovacích prací, či odstranění stavby), protože na to obcím chybějí peníze. Tyto náklady sice ve výsledku tíží vlastníka, ten však nemusí být znám, nebo může být předlužený.“

Je obrovské procento rozhodnutí stavebních úřadů, která nejsou vykonaná, protože majitel to neudělá a obec ze svého rozpočtu nezaplatí.

Souvisí to také se Zákonem 82/1998 o odpovědnosti státu za škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. Jde tedy o to, jak se stát hlásí ke své odpovědnosti a jak nakládá s tím, když některá jeho součást nekoná.

Cituju dále: „Pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra, Ministerstva financí, Asociace krajů a Svazu měst a obcí se shodla na nezbytnosti finanční spoluúčasti státu. Ministerstvo pro místní rozvoj však přes opakované přísliby nepředložilo slíbený program pro poskytování finančních prostředků.

Na návrh ochránkyně vláda uložila ministryni pro místní rozvoj vytvořit do 31. března 2017 program obsahující pravidla poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu ke krytí nákladů na výkon rozhodnutí obecných stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu v režimu stavebního zákona v případech, kdy povinná osoba rozhodnutí obecného stavebního úřadu dobrovolně nesplní (usnesení vlády č. 56 ze dne 25. ledna 2017).“

Zajímá mě:
Byl tento program vytvořen? Viz usnesení vlády 222 z 11.4.2018 https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAVWJ3402
Vláda schvaluje zajištění finančních prostředků k provedení výkonů rozhodnutí (exekucí) obecných stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu, s navrženým řešením zajištění finančních prostředků ze státního rozpočtu podle současné platné legislativy prostřednictvím programového financování, materiál obsažený v části III čj. 266/18; ukládá ministryni pro místní rozvoj do 30. června 2018 připravit program, jehož prostřednictvím budou financovány výkony rozhodnutí (exekuce) obecných stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu.

Dále mě zajímá: Kolik žádostí o odškodnění MMR ročně vyřídí kladně/záporně – jaký je přesný počet v posledních pěti letech?

Zejména mě zajímá: Kolik jich vyřídilo v loňském roce? Kolik letos? Jak dlouho v průměru trvá vyřízení žádosti?

V souvislosti s výše popsaným případem mě pak zajímá, proč ministerstvo pro místní rozvoj přijímá žádosti a poté dlouho neodpovídá, v tomto konkrétním případě i 15 měsíců? Lidé pak čekají na výsledek řízení a pomohlo by jim neutrácet úspory při marném čekání. Přitom úřad má odpovědět do půl roku.
Existují podobné statistiky týkající se žádostí o odškodnění z jiných ministerstev, zejména Ministerstva spravedlnosti, spolupracuje se na tomto tématu na vládě?“

Z následné písemné odpovědi MMR:
„Jednou ze základních povinností vlastníka stavby podle stavebního zákona je stavbu udržovat po celou dobu její existence. V situaci, kdy vlastníci tyto povinnosti neplní a stavby svým závadným stavem ohrožují své okolí, stavební úřady vydávají na ochranu veřejného zájmu s využitím institutu tzv. zvláštní pravomoci rozhodnutí, kterými je těmto vlastníkům staveb nařizováno neodkladné odstranění stavby, provedení udržovacích prací, provedení zabezpečovacích prací nebo nezbytných úprav na stavbě. Pokud vlastník povinnost v dané lhůtě nesplní, je povinností stavebního úřadu své rozhodnutí vykonat, provést exekuci. Podle zákona náklady nese vlastník stavby. Ne vždy se obci podaří náklady po vlastníkovi vymoci, nebo k výkonu rozhodnutí ani nepřistoupí, zvláště tam, kde se jedná o případy na území jiné obce, která nemá svůj stavební úřad.

Pro upřesnění bych ráda uvedla některé informace. Stavební úřady nejsou orgány státní správy, kromě ministerstva. Obecnými stavebními úřady jsou ze zákona všechny krajské úřady, všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností, všechny pověřené obecní úřady a některé obecní úřady obcí se základní působností. Stavební úřady vykonávají tuto působnost jako působnost přenesenou a na tuto činnost dostávají příspěvek na výkon přenesené působnosti. Léta se hovoří o tom, že tento příspěvek nepostačuje a nepokryje činnosti nejenom vykonávané stavebním úřadem.
Nedostatek finančních prostředků pro výkon funkce stavebního úřadu je letitý problém. V rámci připravované rekodifikace veřejného stavebního práva se diskutují a budou prověřovat různé varianty řešení, například zda má být tak velký počet stavebních úřadů, zda má o každém druhu stavby rozhodovat jiný stavební úřad, zda i nadále má zůstat stavební úřad na obcích, či zda má jít o státní orgány.

V rámci aktuálního řešení Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo pomoc obcím formou programového financování, přestože se nejedná o systémové řešení. Zpracování programové dokumentace mi bylo uloženo usnesením vlády ČR Č. 222 při schůzi vlády konané dne 11. dubna 2018, na které bylo současně schváleno řešení zajistit finanční prostředky ze státního rozpočtu prostřednictvím programového financování s termínem plnění dne 30. června, tj. během necelých tří měsíců. Termín byl splněn a koncem srpna tohoto roku byl program schválen Ministerstvem financí. Programová dokumentace je připravena.

Zpracovaná programová dokumentace 117D07 Podpora výkonů rozhodnutí stavebních úřadů s podprogramem 117D0710 Podpora výkonů rozhodnutí stavebních úřadů vydávaných ve veřejném zájmu“, se navrhuje na období let 2019 až 2021, a v roce 2022 se předpokládá její vyhodnocení.
Současně se předpokládá, že v následném období, tj. od roku 2022, budou existovat jiné nástroje k zajištění financování výkonů rozhodnutí stavebních úřadů a programové financování se k tomuto účelu již nebude využívat. Z uvedeného je zřejmé, že forma programového financování je dočasným „pilotním řešením“ do doby, než dojde k systémovému nastavení proplácení nákladů vynaložených na fyzické zajištění exekucí v rámci chystané rekodifikace veřejného stavebního práva.

Z důvodu, že program ministerstva je pilotním programem, nebude podpora poskytována na všechny typy rozhodnutí vydaných ke splnění povinnosti ve veřejném zájmu a zároveň nebude určena pro jiné než obecné stavby, o kterých rozhodují obecné stavební úřady a kde je ústředním orgánem ministerstvo.
Podpora bude zaměřena na finanční zajištění výkonů rozhodnutí, kterými stavební úřad nařídil vlastníku stavby neodkladné odstranění stavby podle § 135 odst. 1 stavebního zákona a nutné zabezpečovací práce podle § 135 odst. 2 stavebního zákona, včetně případného nařízení vyklizení stavby podle § 140 stavebního zákona, a zároveň je na uvedená rozhodnutí vydán exekuční příkaz. Pro první rok realizace programu nárokovalo ministerstvo ze státního rozpočtu na tento program 60 mil. Kč.

K Vašemu dotazu týkajícímu se odškodňování bych ráda uvedla: MMR je kompetenčně ústředním správním úřadem podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) na úseku územního plánování, územního rozhodování, stavebního řádu a vyvlastnění. Na základě obdržených podání posuzuje oprávněnost podaných žádostí o náhradu škody v součinnosti s Rozhodnutím ministryně č.2/2017 o postupu při vyřizování uplatněných nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Od podání žádosti se MMR vyjádří na základě zjištěných skutečností a vyžádaných podkladů od nižších stavebních úřadů, zda je nárok na náhradu škody, či nemajetkové újmy oprávněný ve lhůtě do 6 měsíců od podání žádosti. Ministerstvo posoudí ročně zhruba 100 žádostí. V roce 2018 se zatím jednalo o 55 žádostí, v roce 2017 ministerstvo posoudilo 93 žádostí, v roce 2016 se posuzovalo 96 žádostí, v roce 2015 pak 87 žádostí a v roce 2014 se jednalo o celkem 92 žádostí.
V průměru trvá vyřízení žádosti 6 měsíců, žádosti se vyřizují v pořadí, v jakém byly na ministerstvo doručeny.
K Vašemu poslednímu dotazu bych ráda uvedla, že k tomuto dotazu se mohu vyjádřit pouze v obecné rovině. Ministerstvu nepřísluší se zabývat konkrétními kauzami, kromě přezkumných řízení, a to v případech, kdy byl u ministerstva učiněn podnět na jejich zahájení.
Jestliže stavební úřad vydal rozhodnutí, kterým nařídil vlastníku stavby odstranění stavby plotu a současně v něm stanovil lhůtu, do kdy musí být stavba odstraněna, pak bylo na vlastníkovi stavby, aby tak učinil. Náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno. Pokud není stavba odstraněna, má správní orgán, který rozhodnutí o nařízení odstranění stavby vydal, možnost se obrátit na exekuční správní orgán. Následně tedy dochází k takzvanému výkonu rozhodnutí. V takovém případě je pak odstranění stavby na příslušném správním úřadu, který jej vykoná na své náklady, které pak dle zákona nárokuje na vlastníkovi stavby. Nedostatek finančních prostředků na realizaci exekucí, jak již jsem uvedla v úvodu tohoto dopisu, je jedním z důvodů, proč k výkonům takových rozhodnutí nedochází. “

___________________________________________________________

Pokud máte pocit, že to není tak úplně odpověď, mám ho též. Doptat se na konkrétní práci bude ještě obtížné – a současně je zajímavé, jak se podaří program v r. 2019 využít. I to budeme sledovat – držíme kurz!

Jaké dotazy pokládám ministerstvům na základě podnětů?

Každý z nás by rád žil ve skvěle fungující zemi. Když se mi k jedné problematice shromáždí řada podnětů, tak se snažím dotazovat příslušných ministrů nebo úřadů, protože je jasné, že to není náhodné selhání, ale spíš problém v systému. Aktuálně se takhle věnuju problematice pěstounů, rodin dětí s postižením a malých dětí v ústavech. Jak to vypadá?

Níže uvádím dva příklady, kdy z řady setkání na téma náhradní rodinné péče a péče o děti s postižením vzešly interpelace v Poslanecké sněmovně. Na ústní dotaz mají poslanci dvě minuty.

Interpelace ze 6.12.2018 na MPSV ohledně spolupráce krajů s pěstouny.
Text:
„Děkuji za slovo. Pěkné odpoledne nebo podvečer. Děkuji těm ministrům, resp. ministryním, které tady dnes jsou. Nicméně to, s čím jsem ji chtěla interpelovat, je něco, s čím se na mě obrací řada lidí, jak běžných voličů, občanů téhle země, které trápí, že děti nejsou v rodinách, že jsou u nás i nejmenší děti v ústavních zařízeních, tak na druhou stranu pěstounů, dlouhodobých i přechodných, pěstounů čekatelů. Ta problematika je, vím, velmi složitá. Vím, že se náš stát snaží nějakým směrem transformovat tu péči, ale současně přece jen mi stále připadá, že máme velké rezervy.

Moje otázka konkrétně směřuje na to, jakým způsobem Ministerstvo práce propojuje fungování jednotlivých krajů. Oč jde? Máme 14 krajů a ty si různým způsobem připravují své pěstouny a pracují s tím, jak je využívat. Tak se stává, že v jednom kraji jsou plně využití, naprosto na maximum, a jinde čekají. A přitom by i z hlediska nějakého regionálního dojezdu bylo možné využít právě pěstouny třeba ze sousedního kraje nebo nějakým způsobem výrazně sdílet zkušenosti.

Moje otázka tedy je: Jak MPSV podporuje takovou spolupráci? Jak podporuje sdílení zkušeností, sdílení pěstounů, sdílení těch kapacit celkově? A ve finále, jakým způsobem je podpořen dobrý zájem těch zejména nejmenších dětí, aby měly šanci být v rodinách? Děkuji.“

Odpověď bude písemná.

Video zde.

Druhá interpelace ze stejného dne (pořadí vystoupení se losuje a někdy na mě nevyjde řada vůbec!):
Text:
„Děkuji za slovo. Tato interpelace se týká toho, jaké služby náš stát nabízí rodinám dětí s těžkým zdravotním postižením a jaké vlastně máme možnosti při plánované transformaci dětských center nebo kojeneckých ústavů, abychom rozšířili právě podporu rodin, které dneska skutečně horko těžko hledají služby po celé republice. Třeba ty s autistickými dětmi někdy nenajdou vůbec nikde.

Co je úplně klíčové, je nedostatek stacionářů a potom nedostatek možností krátkodobé odlehčovací péče. Vyšlo to jak v nedávné zprávě ombudsmana, tak třeba pro poruchy autistického spektra byla představena komplexní analýza spolku Děti úplňku (detiuplnku.cz/analyza). Ovšem otázka je, jaké budou další kroky, zda se chystá využití stávajících kapacit, zda se chystá podmínění toho, co bude podpořeno třeba dotačním programem ISPROFIN, tím, aby byly naplňovány standardy služeb, které právě třeba pro poruchy autistického spektra jsou hotové, a jestli to bude tak nastaveno, aby se rozvíjely také služby komunitního typu, a nikoliv aby byla podpořena třeba tím dotačním programem ISPROFIN pouze pobytová ústavní zařízení.

Poslední otázka je k výpočtu vyrovnávací platby. Tam jsou totiž dnes právě u financování služeb pro osoby s PAS taková kritéria, která neodpovídají tomu specifickému nezbytnému nastavení služeb. Vlastně bez změny tohoto výpočtu vyrovnávací platby není možné dostupné služby udržet a není možné rozvíjet jejich síť. (Předsedající: Váš čas!) To všechno je na MPSV a samozřejmě na úzké spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Děkuji.“

Video zde.

Odpověď bude zase písemně.

Čemu jsem se věnovala v listopadu 2018

Piráti: Politiku českého prezidentavůči Číně je třeba vidět v kontextu čínské transplantační chirurgie, The Epoch Times, 22.11.2018

Byznys s orgány oponentů čínského režimu, blog Aktuálně.cz, 19.11.2018

Jak slavit 17. listopad s radostí, denikreferendum.cz, 17.11.2018

Večerní zprávy – schůzka opozice, Seznamzpravy.cz, čas 7:20, 16.11.2018

Pardubický kraj je průkopníkem transformace v péči o ohrožené děti, pardubicezive.cz, 15.11.2018

Transformace kojeneckých ústavů, ČT, 12.11.2018

V Anglii s poslankyněmi celého světa, blog Aktuálně.cz, 12.11.2018

Česko-německé fórum v Olomouci, diskusni forum.org, další fotografie, 10.11.2018

Setkání MPSV a MZ v kojeneckém ústavu, pirati.cz, 5.11.2018

Bydlení v sociálně vyloučených lokalitách – interpelace premiéra, pirati.cz, 1.11.2018

Mediální výstupy – říjen 2018

Zákon o sociálním bydlení. ČT 24 – 90´, 31.10.2018

Další desetitisíce chudých dostanou potraviny zdarma, novinky.cz, 31.10.2018

Proplácení nemocenské od prvního dne, Blesk.cz, 31.10.2018

Moci slavit svatbu. Ne registraci. – komentář k rovnému manželství, MfDnes, 30.10.2018

Tisková konference Pirátů – karenční doba, ČT24, 30.10.2018

Před stoletím vzniklo Československo, novinky.cz, 26.10.2018

Interpelace premiéra – potravinové banky, PSP ČR, 25.10.2018

K rozpočtu pro rok 2019, sociální infrastruktuře a dětem se znevýhodněním, PSP ČR,  24.10.2018

video: K rozpočtu pro rok 2019, sociální infrastruktuře a dětem se znevýhodněním, PSP ČR,  24.10.2018

Zpráva ze semináře o podpoře dlouhodobých pěstounů, Pirátské listy, 23.10.2018

Pěstouni: Raději řeknou, že na kroužky nemají, než se soudit, Právo, 23.10.2018 a Novinky.cz, 28.10.2018

Máte slovo – Výroky prezidenta k Romům a dávkám, ČT, 18.10.2018

Kauza Mořský koník – Názory bez cenzury, iprima.cz, 6.10.2018

Ozvěny práce v září 2018 v médiích

 

Nedělní Partie: důchody, syrští sirotci, zkrácený pracovní týden – O. Richterová s J. Maláčovou a M. Pekarovou-Adamovou, iprima.cz, 23.9.2018

Čeští vězni si přenášejí žloutenku tetováním i injekcemi, novinky.cz, 23.9.2018

Prý že z opozice nejde nic prosadit, Aktualne.cz, 14.9.2018

Zvýšit životní minimum?, penize.cz, 14.9.2018

Poukázky v hmotné nouzi, stenoprotokol PSP ČR, 12.9.2018

Zneužíváme dávky, nebo stát zneužívá nás? blog Aktuálně 3.9.2018

Výzva Jindřicha Šídla, Seznamzprávy, 3.9.2018

Chcete připomínkovat zákony? Teď je ten čas! Sociální tým.

Asi víte, že jsem členka Výboru pro sociální politiku. Jen některým z vás jsem však měla šanci říct, jak cele mě ta práce pohltila. Ostatně – i proto se teď ozývám: velmi ráda bych konzultovala sněmovní tisky, které mi přicházejí na stůl a jsou z (široké) sociální oblasti. Jde mi  jak o „sanity check“ – názor lidí, co nejsou z oboru – , tak o názor těch, co se různými službami, příspěvky, dávkami, podporou soudržné společnosti a předcházením průšvihů zabývají profesně,. Vše, co se týká exekucí, insolvence, e-neschopenek apod. by navíc rád konzultoval můj pirátský kolega Lukáš Kolářík.
(Další pirátské týmy naleznete zde: https://www.pirati.cz/snemovna/tymy/)
Pokud máte chuť zaklikat témata, u nichž cítíte jistou vášeň, zde je formulář. Nabízíme v zásadě tři úrovně – komentování, „expertování“, pasivní přijímání informací:-).

Příklady, co se na nás v sociální oblasti hned po prázdninách valí:

1)  tisk 160, senátní novela zákona o soc. službách – Příspěvek na péči ve 4. stupni závislosti ve výši 19200,-. Na pirátském fóru rozebírám zde.
2) tisk 224 – návrh A. Juchelky doplácet nedočerpaný rodičovský příspěvek když se narodí další dítě.
3) hojně diskutované tisky 89 a 99 – poukázky v hmotné nouzi, které rozebírám po tématech, nebo v diskuzi na fóru.
4) Také jsem se věnovala zlepšení návrhu zákona o soc. bydlení a důrazu na dostupné bydlení v ČR https://www.socialni-a-dostupne-bydleni.cz/
5) A mnoho dalšího. https://www.pirati.cz/lide/olga-richterova/ – záložka Úkoly
redmine.pirati.cz/lide/olga_richterova záložka Úkoly

Shrnutí

Občas se mi nějaké téma povede uchopit komplexně a bez frází – např. v reakci na Okamurovu kritiku ombudsmanky jsem se docela rozvášnila. (A zde je text)
Nebo kulatý stůl k porodnictví se taky myslím podařil.
 
A jindy hledám postoj zohledňující všechny pohledy, vědecká fakta i společenskou náladu – a budu ráda za zpětnou vazbu. Zatím počítám s konkrétními reakcemi emailem nebo do internetového fóra, případně telefonicky či po facebooku. Na konci prázdnin či v září taky chystám Piratecon, již brzy bližší info!
Na ta témata, jimž se chcete třeba občas i hlouběji věnovat, zde je formulář.
Bude vám vděčná demokracie, já, i členové užšího sociálního týmu.
Nu a poslední informace: Konkrétní kroky Pirátů v problematice lze dohledat na pirati.cz a na tomhle webu olgarichterova.cz. Zde  je i můj otevřený kalendář. A ten  formulář :-). Těším se!

Piráti sezvali zástupce odborné veřejnosti k tématu prázdných budov a brownfieldů

Téma bydlení a otevřených příležitostí v Praze jsme na Pirateconu 16.6.2018, videozáznam zde,  pojali dost komplexně. Přes urbanismus a územní rozvoj jsme se dostali k dočasnému využití prázdných budov i utopiím typu sdíleného bydlení. Stručné shrnutí níže.

Tím úplně prvním předpokladem rozvoje města směrem ke stavu, který bude udržitelný a zároveň stále příjemný pro život, je kvalitní územní plánování. Proto jsme sobotní konferenci zahájili krátkou přednáškou Davida Tichého z Fakulty architektury ČVUT. Připomněli jsme si, jaké jsou principy fungování města v různých typech zástavby, jaké jsou zásady bytové výstavby, jak struktura soukromého, komunitního a veřejného prostoru ovlivňuje náš život, naše fungování. To, jaké vztahy si vytváříme ke svému okolí a ke svým sousedům, je z velké části dáno právě typem stavby, ve které bydlíme – co nám dovolí, co nám nabídne, co nám umožní. A asi panuje všeobecná shoda na tom, že nízká zástavba s dostatkem zeleně a příslušným prostorem pro vzájemné setkávání a tudíž budování komunity se většině jeví jako ideál.

O tom, jak jsme takovému ideálu v reálu daleko, jsme si ale mohli popovídat hned vzápětí. Na programu totiž byly prezentace projektů hned dvou velkých pražských brownfieldů. Proč? Koncepce metropolitního územního plánu nechce příliš rozšiřovat Prahu směrem ven, soustředí se spíše na využití prázdných nebo méně a nesourodě zastavěných ploch v centru nebo širším centru města.

O projektu pro Brownfield Bubny-Zátory tak mluvil nejprve Vít Šimral a posléze zástupce IPRu Ondřej Boháč. Ačkoli je 110 hektarový pozemek ve vlastnictví většího počtu majitelů, z toho některých poměrně výrazných investorů, Praha si věří, že uřídí plánování celého území tak, aby vznikla nová, moderní čtvrť navázaná na okolní město, ale nabízející nové možnosti. Vlajkovou lodí celého projektu má být ambiciózní záměr výstavby nové budovy filharmonie (či multifunkčně pojatého sálu). Je radost sledovat, že město si začíná uvědomovat své postavení a odpovědnost vůči občanům při plánování nového prostoru!

O poznání horší je situace ohledně výstavby kolem metra D, kde město připustilo prodej pozemků v okolí plánované trasy jednomu majoritnímu vlastníkovi a pozice města pro vyjednání rozumných podmínek výstavby jsou tak o mnoho složitější.

Projekt brownfieldu Slatiny na Praze 10 představili ze dvou úhlů pohledu Pavel Hájek a zástupce hlavního architekta projektu František Štáfek. Vyjádřila se k němu i zastupitelka z radnice Prahy 10 Ivana Cabrnochová. Projekt už v průběhu posledních měsíců doznal řadu změn po připomínkování od občanů Prahy 10. Představená verze tedy reflektuje požadavky na různorodost zástavby, využívá území mokřadu k vytvoření parků a funkčních rekreačních ploch a zároveň nabízí propojení s městem “za tratí”. Území tak přijde o svou exkluzivitu, což se nelíbí části starousedlíků, naopak ale zlepší dostupnost služeb a napojení na městskou infrastrukturu, což určitě přiláká nové obyvatele. Otázkou zůstává řešení dopravní infrastruktury (to by ale bylo téma na další Piratecon :-)).

K (ne)dostupnosti bydlení v Praze pak ještě v dopoledním bloku vystoupila zastupitelka MHMP Petra Kolínská. krátce nás seznámila s kroky, které město podniká směrem ke zvýšení dostupnosti bydlení – např. mzdová podpora zaměstnanců státní správy, rekonstrukce nevyužívaného bytového fondu apod. Upozornila rovněž na náš společný zájem o fenomén Airbnb – v Praze bylo v polovině roku 2017 pronajímáno touto formou zhruba 18,5 tisíc bytů a pirátský poslanec Jakub Michálek k tomu předložil  návrh zákona.

Odpolední blok byl konkrétnější, zaměřený na využití prázdných budov, ať už jednotlivě, (Invalidovna) nebo systematicky (praznedomy.cz, sdilenedomy.cz).

Projekt Invalidovna přišel představit autor studie Nisan Jazairi, který se jinak intenzivně věnuje dostupnému bydlení v rámci společnosti Affordable Housing. Dienzenhoferova stavba navržená podle své pařížské sestry by se mohla stát modelovým příkladem využití dlouhodobě prázdného objektu pro účely setkávání a integrace širokého okolí na poli sociálním, kreativní a kulturním. Podporu projektu přišel vyjádřit i zastupitel za Prahu 8 Petr Vilgus.  

Věnujeme se i tzv. bytům zvláštního určení, o fungování praktické podpory pro lidi s postižením mluvil Michal Prager, detailněji na bezbabyty.cz. Další účastníci se s námi podělili o zkušenosti, jak konkrétně dopadla jejich snaha o realizaci nebo účast třeba v projektu startovacího bydlení (Karlovy Vary), nebo co lze dělat pro posílení fungování komunity (projekt Dobrá rodina) či pro prevenci bezdomovectví.

Vše si můžete pustit na videu.

Zprávu z akce sepsala Zuzana Freitasová.

Další informace na webu www.bydlimevsichni.cz

V sekci materiály budou zveřejněny i materiály z konference