Ohrožené maminky musí dostávat úplné informace o přechodných pěstounech

Na čtvrteční jednání sněmovny (1.3.2018) jsem měla připravenou interpelaci k dětským centrům (tedy přejmenovaným kojeneckým ústavům). Bohužel jsem nebyla vylosována na některé z předních míst a tak se do času určeného interpelacím nevešla. S panem ministrem Vojtěchem jsem si nicméně promluvila alespoň při odchodu z jednacího sálu a slíbila jsem mu poslat podklady, které jsem za poslední týdny nashromáždila.

V sobotu 3.3. vyšel i článek v deníku Právo.

Následuje  můj popis současné situace založený na řadě podnětů z terénu, od pěstounů i pracovníků zdravotnických zařízení, doplněný o tři přílohy. V závěru článku naleznete také předchozí odpověď ministerstva ohledně jeho postoje k dětským domovům.

Dopis z 3.3.2018: Informace pro ministra zdravotnictví ohledně ohrožených dětí:

1) V některých regionech ČR se i malé děti stále ve velkém umisťují do dětských center (tedy kojeneckých ústavů) namísto do péče přechodných pěstounů (ač jich je dostatek, viz Seznam pěstounů PPPD). Jak to,  že rodiče, kteří o své dítě po jeho narození nechtějí nebo nemohou pečovat, rozhodují o svěřování dětí do ústavních zařízení? Jednu z příčin vidíme v tom, jaké informace ohrožené maminky dostávají přímo v porodnicích.

Jak vypadá situace v terénu: Rodiče, kteří po porodu nechtějí nebo nemohou pečovat, leckde dostanou jen formulář žádosti o umístění do dětského centra. A i v těch případech, kdy dostanou informaci o možnosti přechodné pěstounské péče, často neobdrží vysvětlení, co pro ně přechodná pěstounská péče znamená, tedy že mohou dítě navštěvovat stejně jako v ústavu, a že hlavním cílem zůstává návrat do biologické rodiny a schopnost navazovat trvalé citové vazby v budoucnu. Potíž je i v tom, když rodiče nedostávají informace o tom, jaké jsou negativní dopady pobytu v dětských centrech pro jejich malé děti. Komunikace ze strany některých nemocnic a OSPODů pak výrazně preferuje dětská centra.

2) Cílem Vaším i mým je snížit počet malých dětí do 3 let v ústavních zařízeních na naprosté minimum (jak píšete např. ve svém dopise č.j. 6246/2018 – 4/NZ) . K tomu však musí stát poskytnout podporu a součinnost. Fakultní nemocnice v Plzni je příkladem zařízení, z něhož naprostá většina novorozenců směřuje do dětského centra. Takový postup přitom není v nejlepším zájmu dítěte. Dokládá to i rozhodnutí soudu (Příloha 1), který řešil případ, kdy si maminka přála umístění novorozence do Dětského Centra v Krči, ale městská část to napadla, že dítě má jít do přechodné pěstounské péče – odvolání vyhrála MČ. V usnesení je:
„Odvolací soud je veden názorem, že při rozhodování o nezletilém dítěti je vždy třeba mít na paměti v prvé řadě zájem nezletilého dítěte a ostatní zájmy, v tomto případě i zájem matky, jsou druhořadé, proto lze k nim přihlížet až podpůrně. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že zájmem nezletilé je, aby jí byla věnována individuální maximální péče, na což v tomto okamžiku jsou volně připraveni vybraní pěstouni……“

3) Argument, že novorozenci s abstinenčním syndromem (neonatální abstinenční syndrom) a jeho následnými dozvuky mají lepší šance na přežití a dobrý následný vývoj při péči jedné pečující osoby, může rozvést řada lékařů. Co je podstatné: při počátečních život ohrožujících stavech sice dítě musí být v nemocnici, už by mu ale nesmírně pomohla přítomnost přechodného pěstouna (tj. pečující osoby – a na zdravotnický personál by zbyly léčebné úkony). 

Pěstouni s dětmi mohou nastoupit jako doprovod při hospitalizaci.
V okamžiku, kdy je dítě propuštěno z nemocnice do dětského centra, je dítě už v takovém zdravotním stavu, ve kterém může být stejně tak propuštěno do domácího ošetřování. Po propuštění do domácí péče se pěstouni řídí doporučeními lékaře, většinu vyšetření i zákroků stačí zajišťovat ambulantně. Navíc: v dětských centrech bývají lékaři do 15h odpoledne – při akutních stavech jezdí s dětmi do nemocnice stejně jako pěstouni.

4) Velmi apeluji, abyste se zasadil o úplné informování ohrožených maminek ve FN Plzeň i jinde. Prvním krokem je, aby vedle Žádosti (Příloha 2) a Informovaného souhlasu (Příloha 3) obdržely i úplné informace o přechodném pěstounství. Bohužel čísla ukazují, že je velký rozdíl mezi nemocnicemi a že jde o celkové nastavení pracoviště, které ovlivňuje posudky lékařů a stanoviska, zda dítě může jít k pěstounům, nebo nikoli. FN Plzeň oficiálně říká, že „v případě, že máme miminko, které směřuje do pěstounské péče, ve většině případů překládáme do DC a odtud se posléze vše komplexně řeší. Tento přesně definovaný postup, obsahující i zpětnou vazbu, bychom ve spolupráci s DC i nadále rádi zachovali,“ říká mluvčí FN Plzeň Ing. Bc. Andrea Mašínová. To je ale v rozporu se zájmem dítěte.

 Dětská centra mají dnes velmi vysoké procento dětí, které jsou tam na tzv. „dobrovolném“ pobytu. Vyžadovaný souhlas rodiče s umístěním dítěte do ústavního zařízení ale ve svém principu odporuje ochraně zájmů dítěte (viz výše uvedené rozhodnutí soudu), a to i v případech, kdy rodič se svěřením do ústavního zařízení souhlasí. 
5) Velmi důležitá je i doba, kterou malé děti v ústavu stráví: např. z DC Plzeň je velmi dlouhá doba k předání do pěstounské péče i poté, co pominou „zdravotní indikace“ (byť je tento důvod k umístění do DC nadužívaný, viz bod 3).
Upřímně žádám o informování, jaké konkrétní kroky MZ podnikne ke snížení počtu dětí v dětských centrech a jak podpoří umisťování dětí do pěstounské péče i v případě spolupráce mezi FN Plzeň a tamním dětským centrem.
A jaký názor má ministerstvo na dětská centra a dětské domovy k únoru 2018?
Přílohy:
PS:
Připravujeme Pirátský zpravodaj z Parlamentu a o Praze 10: chcete dostávat  zprávy o naší práci, cca 1x měsíčně? Hlaste se k odběru přes formulář, nebo na e-mail!

7 odpovědí na “Ohrožené maminky musí dostávat úplné informace o přechodných pěstounech”

  1. Jsem pěstounka a naprosto s vámi souhlasím. Dceru máme v pěstounské péči od tří let, nyní je jí 19. Na rozdíl od našich dětí začala brzy krást, nejprve sladkosti, pak i peníze. Na povinném školení pěstounů Kolpingovy rodiny Smečno jsme se dozvěděli, že to je velmi častý problém způsobený právě nedostatkem lásky během prvních tří let života. Nedosycenost láskou, kontaktem je kompenzována jídlem, věcmi… Prý to není naše vina a ani dítě za to nemůže, máme zamykat peníze a na dítě se nezlobit…. Stejně tak určitá citová plochost, snadné navazování a rozvazování vztahů, ničení věcí a přechodná radost z nových…. všechno důsledek deprivace do třech let.
    Problém bohužel zahrnuje zaměstnanost v daném regionu: manžel hovořil s ředitelkou domova na Broumovsku, která mu na rovinu řekla, že žádnému dítěti doporučení do rodiny nedá, protože by musela snižovat stavy a to tetám nemůže udělat. Na Slovensku problém vyřešili filištýnsky: zaměstnanci domova se přes noc stali pěstouny, děti žijí v menších skupinách, k mají svou kontaktní osobu a ta je zase chráněna zaměstnavatelem před nájezdy mnohdy problematických rodičů. Mám to od kamarádky, která pracuje pro Letní dům. http://www.letnidum.cz/letni-dum
    Ještě jeden podnět: přechodná péče se prý nemůže překlopit do trvalé pěstounské péče, protože to prý financují Norové, maximální doba je 1 rok, aby nenavázalo trvalý vztah s pěstounem. To není v zájmu dítěte ani trochu, pokud je jeho situace složitější.
    Fandím vám! Kristýna Plháková

    1. Děkuju za sdílení zkušenosti, ty první tři roky jsou naprosto klíčové. Předtím byla dcera v ústavní péči tedy? Co se Norů týče – tak to není, přechodné pěstouny platí náš stát, stejně jako ty trvalé. Cílem by mělo být děti po co nejkratší době u přechodných pěstounů umístit trvale.

  2. Dobrý den, dětsky domov je definován pro děti od 3 do 18 (26) let. Výjimečně se umístí dítě mladší v sourozenecké skupině. Od 1.7. 2017 MŠMT není zřizovatelem žádného DD v ČR.

    1. Podstatný rozdíl je mezi i) dětským domovem a ii) dětským centrem, popř. ZDVOP (zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc). Právě dětské centrum je instituce nahrazující dřívější kojenecké ústavy.

  3. Dobře a srozumitelně řečeno, je to naléhavé téma. Přemýšlím tedy, jak věci popohnat. Apelování je asi mnohdy nedostatečné. Není možné přímo nějakým zákonným způsobem napadnout, žalovat např. FN Plzeň za to, že jedná proti zájmům dětí a ohrožuje jejich vývoj?

  4. No velice mne zarazila odpověď pana ministra, který něco píše, ovšem vůbec neví co, píše….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *